Prolog
Může fungovat jen tak v hospodě domluvený vandr, když je za polární kruh? Když jede patnáct lidí ve věku osmnáct až padesát dva a nikdo je nevede, protože ten, co výpravu zpunktoval, zůstal doma? Když polovina jede na tři týdny a druhá jen na dva? Může. A může to být paráda. I když se domluví, že se nakupovat bude co tři dny, a pak první obchod potkáme až po týdnu.
A jen trochu o postavách: (řazeno dle věku)
Marta – 18 let, veganka, hippiesačka a moje sestra. V textu občas jen jako eM.
Indy – kluk, co jsme ho před rokem potkali, zjistil, že je mu s trempy dobře, a od těch dob je z něj ortodoxní sršatec
Andy – tedy já, 24 letá holka, co nevypadá na svůj věk, s pravidla s obrovským batohem plným lékárničky a věcí, co by se mohly hodit, kdyby…
Lenka a Jindra – moje švagrová a můj bráška, co tento výlet prohlásili svojí svatební cestou… co se nenechají ničím rozhodit, vstávjí v poledne, ale přes den si jdou zaplavat do jezera a i když dorazí o dost pozděj, než ostatní, cestu si užívají na maximum a bez zbytečného stresu.
Piňďa – 39 let, tremp sršatec, šerif Mastných vlasů, milovník zkratek, který se nakonec nejvíce tváří, že nás vede
Síma a Hans – rozporuplný pár, co ráno vstává na budík, aby si dovolenou užili a pak jde celý den kilometr před zbytkem. Hans v Laposku už byl, ale v zimě na kolech a odmítá nám radit. Zato fotí na analog.
Bob – 48 let, kamarád, co ho znám od jakživa, s nímž jsem byla v zahraničí i na vandrech předchozích – na Fagaraši, na Fatře a na Retezatu, co je schopný na člověka dva dny mlčet, ale pak srší humorem a vtípky. V cestování znaší bandy asi nejzběhlejší.
Cvalda – člověk, mající fantastický vztah k jídlu a vyprazdňování, studnice nekonečných mouder a veselí, kterého jsme si asi vzali zejména proti trudomyslnosti, kterou dokázal rozehnat vždy jedinou větou.
Helča a Jack – 50 let, manželský pár, co v rámci jedné trempské latiny jsou mými rodiči. Jack, je skvělý hráč na kytaru, ale tu nechal doma.
Jíťa a Pepa – ty jsem na začátku vlastně téměř neznala, ale zapadli do naší společnosti až neuvěřitelně. Pepa je tremp, co kdysi jezdil, ale pak přišli děti… a tak, ale když odrostli, pevně se rozhodl vrátit zpět …
Rudánek – nenapravitelný Donchuán, brdský pobuda, co se nám celou cestu snažil utéct…





















