Ačkoliv je naše modrá planeta jedno velké pohřebiště nejrůznějších živočišných druhů, mnohá roztomilá zvířátka se mají čile k světu. Křeček číman (Golfus tenisus) patří do blízkého příbuzenstva hrabošů (někdy jsou křečkovití, hrabošovití a syslovití řazeni do jediné čeledi). Obvykle zabírá u korýtka středně velký prostor a má zavalitější tělo (přinejmenším je zřejmé, že se jedná o vačnatce). Zpravidla krátké končetiny (kompenzované špičatými lokty) jsou znamenitě přizpůsobeny k hrabání a kratičký, řídce osrstěný ocas slouží jak k zametání stop, tak k nabubřelé prezentaci (podle přísloví, že každá liška svůj chvost chválí). Na rozdíl od sysla, s nímž bývá zaměňován, se vyznačuje nápaditým zjevem. Poměrně tuhou hroší kůži převléká jednou ročně. Dalšími znaky jsou dobře vyvinuté lícní torby (maskované drzým čelem), u samců nacházíme v době rozmnožování nápadně zvětšené postranní úmysly. Křeček číman je aktivní všude, kde je možné cokoliv nakřečkovat bez ohledu na denní či noční dobu. Výborně kličkuje a uhýbá. S oblibou obývá satelitní městečka a svá doupata má obehnána 3 až 5 metrů vysokou zdí (jejich chodby bývají zakončeny komorami na spaní, na zásoby nezdaněných uměleckých děl a na odkládání trusu). Místo zimního spánku v dobře vystlané noře potichoučku naslouchá, zda mu bobtnají bankovní konta. Dobu březosti a počet vržených mláďat dovedně reguluje podle zdrojů potravy, jíž však zručně vyhledává i tam, kde méně flexibilní druhy hynou hlady. Živí se pletichami, lichvou a exekucemi, s chutí ohlodává cizí mzdy nebo staré či nemocné jedince (nic mu není dost nečisté). Je skvělý týmový hráč, schopný u četného příbuzenstva vylobovat třeba i změnu přírodních zákonů. S plným bachorem rád žvaní o tom, že ostatní jsou lenoši a příživníci, žijící na jeho úkor. Obývá území od jihozápadní Sibiře (povodí Jeniseje) po Belgii. Vyskytuje se zejména kolem veřejných rozpočtů, dotací a státních či obecních zakázek. Jako neobyčejně vlezlý druh se do vnitrozemí Evropy rozšířil při každé vhodné příležitosti výrazně dříve než sysel, na archeologických nalezištích jsou jeho pozůstatky známé už z neolitu (zhruba před 6 až 7 tisíci lety). V České republice je běžným obyvatelem otevřené kulturní krajiny. V sedmdesátých až osmdesátých letech 20. století se jeho početnost u nás natolik snížila, že mnohde vymizel (zejména tam, kde to ještě stále smrdělo prací). Nyní se jeho výskyt obnovuje všude, kde ještě něco je. Místy je opět velmi hojný (ministerstva, magistráty, obecní úřady aj.). V polohách nad 1602 m. n. m. je už vcelku vzácný.
Křeček číman (zvířatopis)
Četba díla zabere cca 3 min.
Hlasité předčítání
