Novela

Jen pár dní mezi životem a smrtí (2)
Četba díla zabere cca 18 min.

Toto dílo je (2/5) součást sbírky: 
Příběh na pokračování
  

Někdy byl déšť na spadnutí už od samého rána, letní nebe zatažené neproniknutelnou šedí a neviditelnými energiemi věštícími bouřku a možná i kroupy. Kuchyní lákavě voněly čerstvě upečené koblihy a horké kakao. Po snídani se Daniela vytratila na půdu, do své tajné skrýše. Marie se tvářila, jako že o tajných únicích mladé dámy nemá ani zdání. Věděla, že Daniela je v dobrých rukou tajemných bytostí z jejich starého rodokmenu. Předávaly malé následovnici dědictví tajemného učení po malých dávkách, od jejího útlého věku, až do dospívání.

Jednoho dne objevila na půdě starou dřevěnou truhlu, snad po prababičce, a v ní učiněný poklad. Staré svazečky bylin, postrádající již tvary a vůně, v pracně vyrobeném herbáři, doplněném kresbami rostlinek. Našla také krabici barevných a bílých svíček. Některé svíce byly překvapivě černé, před tím takové nikdy neviděla. Zvědavě si prohlížela lahvičky a flakónky zajímavých tvarů z matně zeleného a modrého skla. Některé s podivnými nápisy, jak později zjistila, psanými latinkou. Nejraději měla a s láskou opatrovala plátěný sáček zvláštně barevných kamínků.

Naučila se je rozeznávat: červené rubíny od barevných achátů nebo fialových ametystů. Fascinovaly ji akvamaríny, kterým se jinak říká „mořská voda“, díky jejich zvláštnímu zabarvení, jejich povaha představuje čisté srdce i mysl. Daniela vedle sebe skládala oranžové topasy, zelené nefrity, narůžovělé turmalíny, pomněnkově modré tyrkysy a granáty s jiskřivou červení. V obsáhlé sbírce nechyběly ani černé opály, vltavíny a spousta dalších polodrahokamů. Daniela v truhle našla ještě několik krásně vybarvených a spirálovitě točených mušlí, odkudsi z tajemných hlubin mořského dna. Bylo to její první setkání s mořským světem, který si později z celého srdce zamilovala.

V malé, ručně zdobené krabičce objevila stříbrný řetízek s přívěskem ve tvaru půlměsíce z fialového ametystu. Kamínek ochraňuje svého nositele před negativními vlivy, nemoudrým rozhodováním a strachem. Má rozvíjet intuici a umění ponořit se do meditace. Od té doby Daniela řetízek s ametystem nikdy neodkládala, věřila, že ji ochraňuje na každém kroku.

Na dně kouzelné truhly se skrývala křišťálová koule, pečlivě zabalená v černém sametu. Později zjistila, že tajemství odhalování budoucnosti, čtením z křišťálové koule, znali už indiáni z kmene Mayů a Inků. Také původní australští domorodci a dávní obyvatelé tichomořských ostrovů, například na Borneu. Možná už v této rané době vznikala v jejím srdci vášeň a touha po vzdálené a tajemné exotice. Ve věku, kdy její vrstevnice četly dívčí románky a kapesné utrácely za zmrzlinu, Daniela procházela antikvariáty a hledala v nich cestopisy. Objevovala krásné a tajemné země světa od Asie přes Afriku, až po Jižní Ameriku. V každé volné chvilce toulala se po nedosažitelných kontinentech, plula na zaoceánských lodích, objevovala tajemství nedotčených pralesů a záhadnou podmanivost savan a pouští. Toužila poznávat nepoznané a snila si své tajné sny.

Když si prohlížela balíčky opotřebených vykládacích karet – v prstech jakoby vnímala energii v nich obsaženou. Nejraději měla Taroty. Byly krásně malované, a Daniela ke každé z nich vymýšlela vlastní příběh. Obdivovala prastaré lahvičky s nevyprchanými éterickými oleji a vonné tyčinky. Zkoumala různé sošky a amulety, v neviditelné paměti četla o jejich historii, sahající až na starý africký kontinent. Konečně na klíně otevřela velikou, těžkou knihu. Byla vázaná v černé kůži, ručně psaná. Na hřbetě zlatou nitkou vyšitý název: „Kniha světel a stínů.“ Děvče v ní vždy listovalo se zatajeným dechem. Ručně psané texty vzbuzovaly respekt. Už samotné písmo jako by k čitateli promlouvalo duší zasvěcených bytostí. Tušila od první chvíle, že vše je jedno veliké tajemství, o kterém ví jen ona a pavouk Toník. Nikdy neopouštěl své pavučinové království v přítomnosti Daniely. Byl pozorným a věrným společníkem, při tajných výletech do neznámých hlubin tajemna, které odkrývala den za dnem a ukládala si tato zajímavá a poučná vědění do paměti. Vždy Toníkovi nahlas předčítala magická tajemství, kterým se snažila porozumět.




<< Část 1         Část 3 >>

O autorovi

Rebeka Sprinncová

Albert Einstein: „Objevuji tak, že přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím. Devětadevadesátkrát se mýlím. Po sté trefím do černého.“

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

1. kapitola Trvale zhoubná bolest a strach, hluboko zakořeněný, přestal ovládat pavučiny myšle...
Nemohla se hýbat a ani nadechnout, cítila se jako v uvězněná v kleci. Co se s ní děje? Je k něče...
Proč jsem to udělal? Věděl jsem, jak to může skončit a stejně jsem to udělal. Lhal jsem jí. Pro...
Probuzení v cizí posteli nikdy není příjemný pocit. Nevíte, kde jste, jak jste se tam dostali, a ...
Ahoj, rád bych se s vámi podělil o svoji e-knihu Nedaleko, kterou jsem nedávno dokončil. Zdraví...
Ocitnul jsem se po boku nedosažitelně dalekejch hor a vysoko nad hlavou mi vykvetly cáry svatebních r...
6.  a 7. kapitola Vzpomínky byly nepříjemné a nepřidaly Daniele na dobré náladě. Stále marn...
*** Hluboká noc dokonale pohlcovala jednu z méně frekventovaných neosvětlených silnic v Sydnor...
4. a 5. kapitola Následující dopoledne využila Daniela krásného počasí ke koupání. Nevelká ...
Vždy jsem chtěla vědět, jaké to je žít podle sebe. Nikdy jsem nedostala tu šanci. Je pozdě čeho...
8. 9. a 10. kapitola Už je to velmi dlouho od okamžiku, kdy Daniela naposledy pocítila vášnivé o...
Na lavičce autobusový zastávky u silnice na Alamo, která svým povrchem připomínala hadí kůži, s...
Díval jsem se jí do očí a nemohl jsem se od nich odtrhnout. Viděl jsem v nich celou její osobnost,...
Kráčel jsem rozpálenou třídou krále Jiřího v Jeruzalémě za zvuků šofarů, svolávajících n...
Cítím jeho ocelový stisk kolem mého krku. Bolí to, ale zvláštním, až nepopsatelným způsobem. N...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Na lavičce autobusový zastávky u silnice na Alamo, která svým povrchem připomínala hadí kůži, s...
6.  a 7. kapitola Vzpomínky byly nepříjemné a nepřidaly Daniele na dobré náladě. Stále marn...
Díval jsem se jí do očí a nemohl jsem se od nich odtrhnout. Viděl jsem v nich celou její osobnost,...
8. 9. a 10. kapitola Už je to velmi dlouho od okamžiku, kdy Daniela naposledy pocítila vášnivé o...
české švýcarsko
Výtah na viapost nehlučně vystoupal tubusem. Filip Farsky se poněkud ospale rozhlédl po plošině. B...
Vždy jsem chtěla vědět, jaké to je žít podle sebe. Nikdy jsem nedostala tu šanci. Je pozdě čeho...
Ahoj, rád bych se s vámi podělil o svoji e-knihu Nedaleko, kterou jsem nedávno dokončil. Zdraví...
Nemohla se hýbat a ani nadechnout, cítila se jako v uvězněná v kleci. Co se s ní děje? Je k něče...
Ocitnul jsem se po boku nedosažitelně dalekejch hor a vysoko nad hlavou mi vykvetly cáry svatebních r...
Proč jsem to udělal? Věděl jsem, jak to může skončit a stejně jsem to udělal. Lhal jsem jí. Pro...
Probuzení v cizí posteli nikdy není příjemný pocit. Nevíte, kde jste, jak jste se tam dostali, a ...
Cítím jeho ocelový stisk kolem mého krku. Bolí to, ale zvláštním, až nepopsatelným způsobem. N...
1. kapitola Trvale zhoubná bolest a strach, hluboko zakořeněný, přestal ovládat pavučiny myšle...
4. a 5. kapitola Následující dopoledne využila Daniela krásného počasí ke koupání. Nevelká ...
*** Hluboká noc dokonale pohlcovala jednu z méně frekventovaných neosvětlených silnic v Sydnor...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku