Novela

Jen pár dní mezi životem a smrtí (2)
Četba díla zabere cca 18 min.

Toto dílo je (2/5) součást sbírky: 
Příběh na pokračování
  

Někdy byl déšť na spadnutí už od samého rána, letní nebe zatažené neproniknutelnou šedí a neviditelnými energiemi věštícími bouřku a možná i kroupy. Kuchyní lákavě voněly čerstvě upečené koblihy a horké kakao. Po snídani se Daniela vytratila na půdu, do své tajné skrýše. Marie se tvářila, jako že o tajných únicích mladé dámy nemá ani zdání. Věděla, že Daniela je v dobrých rukou tajemných bytostí z jejich starého rodokmenu. Předávaly malé následovnici dědictví tajemného učení po malých dávkách, od jejího útlého věku, až do dospívání.

Jednoho dne objevila na půdě starou dřevěnou truhlu, snad po prababičce, a v ní učiněný poklad. Staré svazečky bylin, postrádající již tvary a vůně, v pracně vyrobeném herbáři, doplněném kresbami rostlinek. Našla také krabici barevných a bílých svíček. Některé svíce byly překvapivě černé, před tím takové nikdy neviděla. Zvědavě si prohlížela lahvičky a flakónky zajímavých tvarů z matně zeleného a modrého skla. Některé s podivnými nápisy, jak později zjistila, psanými latinkou. Nejraději měla a s láskou opatrovala plátěný sáček zvláštně barevných kamínků.

Naučila se je rozeznávat: červené rubíny od barevných achátů nebo fialových ametystů. Fascinovaly ji akvamaríny, kterým se jinak říká „mořská voda“, díky jejich zvláštnímu zabarvení, jejich povaha představuje čisté srdce i mysl. Daniela vedle sebe skládala oranžové topasy, zelené nefrity, narůžovělé turmalíny, pomněnkově modré tyrkysy a granáty s jiskřivou červení. V obsáhlé sbírce nechyběly ani černé opály, vltavíny a spousta dalších polodrahokamů. Daniela v truhle našla ještě několik krásně vybarvených a spirálovitě točených mušlí, odkudsi z tajemných hlubin mořského dna. Bylo to její první setkání s mořským světem, který si později z celého srdce zamilovala.

V malé, ručně zdobené krabičce objevila stříbrný řetízek s přívěskem ve tvaru půlměsíce z fialového ametystu. Kamínek ochraňuje svého nositele před negativními vlivy, nemoudrým rozhodováním a strachem. Má rozvíjet intuici a umění ponořit se do meditace. Od té doby Daniela řetízek s ametystem nikdy neodkládala, věřila, že ji ochraňuje na každém kroku.

Na dně kouzelné truhly se skrývala křišťálová koule, pečlivě zabalená v černém sametu. Později zjistila, že tajemství odhalování budoucnosti, čtením z křišťálové koule, znali už indiáni z kmene Mayů a Inků. Také původní australští domorodci a dávní obyvatelé tichomořských ostrovů, například na Borneu. Možná už v této rané době vznikala v jejím srdci vášeň a touha po vzdálené a tajemné exotice. Ve věku, kdy její vrstevnice četly dívčí románky a kapesné utrácely za zmrzlinu, Daniela procházela antikvariáty a hledala v nich cestopisy. Objevovala krásné a tajemné země světa od Asie přes Afriku, až po Jižní Ameriku. V každé volné chvilce toulala se po nedosažitelných kontinentech, plula na zaoceánských lodích, objevovala tajemství nedotčených pralesů a záhadnou podmanivost savan a pouští. Toužila poznávat nepoznané a snila si své tajné sny.

Když si prohlížela balíčky opotřebených vykládacích karet – v prstech jakoby vnímala energii v nich obsaženou. Nejraději měla Taroty. Byly krásně malované, a Daniela ke každé z nich vymýšlela vlastní příběh. Obdivovala prastaré lahvičky s nevyprchanými éterickými oleji a vonné tyčinky. Zkoumala různé sošky a amulety, v neviditelné paměti četla o jejich historii, sahající až na starý africký kontinent. Konečně na klíně otevřela velikou, těžkou knihu. Byla vázaná v černé kůži, ručně psaná. Na hřbetě zlatou nitkou vyšitý název: „Kniha světel a stínů.“ Děvče v ní vždy listovalo se zatajeným dechem. Ručně psané texty vzbuzovaly respekt. Už samotné písmo jako by k čitateli promlouvalo duší zasvěcených bytostí. Tušila od první chvíle, že vše je jedno veliké tajemství, o kterém ví jen ona a pavouk Toník. Nikdy neopouštěl své pavučinové království v přítomnosti Daniely. Byl pozorným a věrným společníkem, při tajných výletech do neznámých hlubin tajemna, které odkrývala den za dnem a ukládala si tato zajímavá a poučná vědění do paměti. Vždy Toníkovi nahlas předčítala magická tajemství, kterým se snažila porozumět.




<< Část 1         Část 3 >>

O autorovi

Rebeka Sprinncová

Albert Einstein: „Objevuji tak, že přemýšlím, přemýšlím, přemýšlím. Devětadevadesátkrát se mýlím. Po sté trefím do černého.“

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

8. 9. a 10. kapitola Už je to velmi dlouho od okamžiku, kdy Daniela naposledy pocítila vášnivé o...
Abú As-Salahadín se, zahalen do kaftanu barvy tak sakramentsky dobrýho kafe, že by jim ani agent Coop...
6.  a 7. kapitola Vzpomínky byly nepříjemné a nepřidaly Daniele na dobré náladě. Stále marn...
4. a 5. kapitola Následující dopoledne využila Daniela krásného počasí ke koupání. Nevelká ...
Nemohla se hýbat a ani nadechnout, cítila se jako v uvězněná v kleci. Co se s ní děje? Je k něče...
*** Hluboká noc dokonale pohlcovala jednu z méně frekventovaných neosvětlených silnic v Sydnor...
Ahoj, rád bych se s vámi podělil o svoji e-knihu Nedaleko, kterou jsem nedávno dokončil. Zdraví...
Proč jsem to udělal? Věděl jsem, jak to může skončit a stejně jsem to udělal. Lhal jsem jí. Pro...
Probuzení v cizí posteli nikdy není příjemný pocit. Nevíte, kde jste, jak jste se tam dostali, a ...
Díval jsem se jí do očí a nemohl jsem se od nich odtrhnout. Viděl jsem v nich celou její osobnost,...
Vždy jsem chtěla vědět, jaké to je žít podle sebe. Nikdy jsem nedostala tu šanci. Je pozdě čeho...
Ocitnul jsem se po boku nedosažitelně dalekejch hor a vysoko nad hlavou mi vykvetly cáry svatebních r...
1. kapitola Trvale zhoubná bolest a strach, hluboko zakořeněný, přestal ovládat pavučiny myšle...
Cítím jeho ocelový stisk kolem mého krku. Bolí to, ale zvláštním, až nepopsatelným způsobem. N...
Na lavičce autobusový zastávky u silnice na Alamo, která svým povrchem připomínala hadí kůži, s...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

české švýcarsko
Výtah na viapost nehlučně vystoupal tubusem. Filip Farsky se poněkud ospale rozhlédl po plošině. B...
Ahoj, rád bych se s vámi podělil o svoji e-knihu Nedaleko, kterou jsem nedávno dokončil. Zdraví...
Nemohla se hýbat a ani nadechnout, cítila se jako v uvězněná v kleci. Co se s ní děje? Je k něče...
Vždy jsem chtěla vědět, jaké to je žít podle sebe. Nikdy jsem nedostala tu šanci. Je pozdě čeho...
*** Hluboká noc dokonale pohlcovala jednu z méně frekventovaných neosvětlených silnic v Sydnor...
8. 9. a 10. kapitola Už je to velmi dlouho od okamžiku, kdy Daniela naposledy pocítila vášnivé o...
Probuzení v cizí posteli nikdy není příjemný pocit. Nevíte, kde jste, jak jste se tam dostali, a ...
Cítím jeho ocelový stisk kolem mého krku. Bolí to, ale zvláštním, až nepopsatelným způsobem. N...
6.  a 7. kapitola Vzpomínky byly nepříjemné a nepřidaly Daniele na dobré náladě. Stále marn...
Díval jsem se jí do očí a nemohl jsem se od nich odtrhnout. Viděl jsem v nich celou její osobnost,...
Proč jsem to udělal? Věděl jsem, jak to může skončit a stejně jsem to udělal. Lhal jsem jí. Pro...
Ocitnul jsem se po boku nedosažitelně dalekejch hor a vysoko nad hlavou mi vykvetly cáry svatebních r...
1. kapitola Trvale zhoubná bolest a strach, hluboko zakořeněný, přestal ovládat pavučiny myšle...
4. a 5. kapitola Následující dopoledne využila Daniela krásného počasí ke koupání. Nevelká ...
Na lavičce autobusový zastávky u silnice na Alamo, která svým povrchem připomínala hadí kůži, s...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno
×

Obsah není k dispozici.

Číst od začátku?

×

Vyberte stránku