Poezie

Empatie
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Mike Ekim

Jsem jak ten smutný rytíř

Don Quijote, Don de La Mancha

Směšný a politováníhodný

visící na lopatce větrného mlýna

Přijde, pobude a odejde Dulcinea

Nebo nějaká jiná

A vítr fučí dál

Vířivým pohybem si pohrává

s cáry mého rachitického těla

Má věrná herka nevzrušeně

okusuje trs trávy opodál

Mé kopí zlomeno, můj meč je otupen

A ostatní se dívají na mne

jak na atrakci à la Disneyland

Jsem jak ten bláznivý bratr moudrého Thea

Přikládám nůž, abych už neslyšel

výstřel z Hemingwayovy pušky

Stříkám deodorant, abych snad necítil

alkoholický zápach z Faulknerových úst

Jsem ten, kdo slyší trávu růst

A chmatám po ní,

když zachvívá se

pod kopyty Čingizchánových koní

Jsem Pilát,

jenž nad svým hříchem si ruce myje

Jsem tvoje pocity

Jsem empatie

 

4.67/5 (1)

O autorovi

Mike Ekim

Mike Ekim - jaderný fyzik, matematik, programátor, překladatel, fenomenální kytarista, ale také pražský bohém a hospodský povaleč. Mohli jste jej denně zastihnout v některé ze smíchovských hospůdek (nejčastěji U Buldoka), jak tam sedí nad knihou (většinou nechutně odbornou), nebo ještě častěji se sešitem a tužkou, tvoříc básně, povídky, náčrty románů. Mike Ekim zemřel mlád. (Při jeho životosprávě není divu.) Jeho dílo ale žije dál.

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

1 Komentář
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Člen
8 let před

Děkuji za definici, taky to tak vnímám.

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.67/5 (1)

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
4.67/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Všechno je omrzlý Zima, která pálí na prstech Ale v noci když jsem četl, padaly z nebe dokonal...
Strach versus beznaděj  Viděl jsem obnažená těla své generace, která s jejich svědomím šla s...
Prosinec 2   Teď v neonových barvách sáňkuje čas, a v klavírních skladbách poletuje mrá...
https://youtu.be/XrOuTnP_lw0?si=0fjC6Z036T6fK0Rv Já občas z výšky k povrchu padám pod tíhou katas...
otlučená, počmáraná ustaraně postává u silnice telefonní budka  - introvertní závan...
budu pryč v sobotu. možná i v neděli - že se už nevrátím jste dobře věděli - a přece ne...
Štěstí pro nás   Narodil jsem se pro štěstí Ty ses narodila pro mě Já pro tebe Štěst...
loni inkoust na papír ronil - letos došel mi inkoust...   - pf 2019   &n...
(Věnováno Brněnské zednářské lóži Cestou Světla) Rozpuštěn v tepnách Všehomíra stal se t...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
Chce se mi spát, Jen nevím si s tím rady. Myšlenky, starosti, strasti, Volají, přímo křičí ...
možná že mě nechceš vidět. možná jenom nemáš čas…   sám sebe se musím stydět –...
  Byl jsem trosečníkem, co na skálu narazil, balvany ke mně té noci promluvily, já se tak s...
Asymetrie lesů - které navštěvuji zřídka, poněvadž uvrhá mne do niterních klesů, kdy...
Klopýtá políčky po šachovnici, na koně sedá a před střelcem ujíždí, však z boje utíkají ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
příliš pozdní ráno příliš krátkého dne a příliš brzký večer příliš dlouhé noci -...
Tóny vánku   Kdyby tóny vánku rozpoutaly válku pak by slzy deště vytékaly ještě a v p...
Prosinec 29   Památka z toho dne smutně pramení, jméno, jenž bublá v potůčku je svaté, a v...
Andělská pokrývka po tmě nasněžila, rampouchy složily křišťálový lustr, Bílá paní sv...
Život letí na kolotoči, Dopředu si stále kráčí, Však po kružnici se točí, Tu přímku nikd...
Jsme snílci, kteří věří snům, jenž odráží se v zrcadle. Tápeme slepí na bradle… Uv...
Já jsem liška BystrouškaZakousnu se ti do ouškaA chytneš možná vzteklinuProtože sežrala jsem zde...
Rosa Po tváři stéká ta rosa, co kdysi pampeliškou bývala. Zleva doprava vesele se kýva...
opřela si hlavu o jeho hruď oba byli oblečení do vzdušných zámků   oba mlčel...
Omlouvám   Omlouvám, svoje boty omlouvám za chůzi, která bolí Omlouvám, svoje ruce omlouv...
Strach měl v mé hlavě lekci baletu, otazník ke mně spínací špendlík připnul, já bál jse...
Plískanice, kmínka, oříšky, zmínka. Proč jsou ty lístky tak zetlelé? Kéž by vydržely...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Bůh musí být Bůh bude asi Žena Už tolikrát mě opustil A možná, nevím, také zradil Jen s ...
0