Závist
Přítel mi píše, že mi závidí
Do mého života však slepý, nevidí
Za tuto závist mu vřele děkuji
Je totiž neškodná, nachová
Bez nenávisti se závist jako úsměv zachová
A já své duši žaluji
Mé ruce nejsou ztvrdlé od dřiny
Mám jenom v duši tajné modřiny
A světu teskně žaluji
To, co on nevidí, mě trápí
Však nejsme měkcí, jsme chlapi
Jen proto nelkám, neběduji
I já ti závidím tvé závidění
Které tě k lepšímu jistě změní
Hlasité předčítání