Kořeny Jasanu pijou tvou krev,
ze staré hlíny se ozývá zpěv.
Ze staré hlíny se ozývá zpěv.
Tři sestry pod ním spřádají nit,
zítřejší slunce už nemusí svítit.
Listí už šeptá, že přichází chlad,
kdo pod ním usne, ten nebude spát.
Větve se pnou k nebi zčernalému,
Jasan tě spoutal k obrazu svému.
Jasan tě spoutal k obrazu svému.
Kůra se trhá a míza už teče,
před stínem stromu nikdo neuteče!
Jasan tě drží, Jasan tě pohltil!
Nikdo se z jeho kořenů nevrátil!
Kytary řvou a housle kvílí,
čekáme na naši poslední chvíli!
Jasan tě drží, Jasan tě pohltil!
Nikdo se z jeho kořenů nevrátil!
Kytary řvou a housle kvílí,
čekáme na naši poslední chvíli!
Země se zavřela…
Jen Jasan tu stojí dál.
Play
