Mozek se vaří, Zmrzlina ztekla,
výraz ve tváři, odraz z pekla.
Slunce pálí, z výšky šeptá,
pěkně z dálky, nás tu deptá.
Topím se v slaném potu,
Kurnik, otázka zní: “kde mám botu?”
Bota přilepené v asfaltu,
peklo, že bych radši koukal na Spartu!
Tričko drží jak slepená víra,
pocit, že bych, přefik netopýra!
Člověk v bazén potu mění se,
v rozkroku svědivý ekzém rodí se.
Vzduch drží, jak plesnivý koberec,
pocit umocní podpažní slepenec.
Je mi vedro, řeknu vám — jak pečeným kaštanům,
takový žár je, neuvěříš — závidím lachtanům.
Je mi vedro, tak moc velký, že všechno zdechlo,
říkám napřímo — že to by Gestapo líp nesvedlo.
Výraz šílenctví, topí se v potu,
Naše poselství, Zem posílá zlobu
otrávené řeky, otrávený vzduch,
ryby co lekly, všude samý puch.
Opouštím názorový brainstorming, měním kurz i směr v čistý waterboarding.
Na vedru holky v plavkách mejlepší jsou, jejich tvary neposedně zvou
Holky v bazénu, kozí polévka , řeknu vám, ten pohled to je pohádka 🙂
Co nenapadne mě, balím plavky volím směr mee zastávka!
Mivo 3.7.2025
Hlasité předčítání
