.
Poněvadž tento film, stejně jako namátkou třeba Asteroid City, The Wonderful Story of Henry Sugar nebo The Phoenician Scheme, mají společného režiséra, tedy Wese Andersona, měly by proto mít, nebo alespoň v jisté míře nápovědi obsahovat, jakýsi identifikovatelný společný znak.
.
.
Rozdíl mezi prostředími koupelen v těchto filmech je pouze vnější, jen zdánlivý, když například hlava dívky jménem Margot ráchající se v prostředí moře vany newyorské míří ve filmové kompozici doleva, zatímco hlava Midge Campbellové herecky imitující sebevraždu uvnitř vany zhotovené z nazelenalého umělohmotného akrylátu a instalované v koupelně motelu na kraji Nevadské pouště směřuje ve filmu Asteroid City ze záběru směrem doprava.
Tedy o tisíce kilometrů blíže vůči zeměpisnému západu.
Položili-li bychom však fotografie obou záběrů vedle sebe, i nestranný divák by snad s jistým údivem uznal, že z hlediska kompoziční podoby se jedná o obapolné, popřípadě oboustranné, dvojnice.
A proto v případě obojích těchto koupelnových předloh i o inspirační materiál více nežli vhodný k případnému autorskému jeho přenesení jako transpozice například do ucha jehly.
.
.
oko jehly
kaple
chapelle
chapelle
Překládá mi poeticky hluboce DeepL. Stroj.
.
.
https://honestlywtf.com/art/the-miniature-world-of-mar-cerda/
.
https://www.huckmag.com/article/mar-cerda-artist-recreating-world-wes-anderson-miniature
.
.
Kromě zmiňovaného obrázku z prostředí koupelny newyorské vily rodiny Tenenbaumových, nalezneme mezi fotografiemi v předchozích dvou odkazech ještě jednu indicii ideově spojující jakousi nám doposud neznámou výtvarnici s věhlasným režisérem Wesem Andersonem.
A to, dokonce, i prostřednictvím iniciál WW již zmíněného Willarda Wigana, birminghamského jehlového miniaturisty.
Byť pro příklad takovéhoto spojení, kromě textového odkazu https://www.klubliteratu.cz/slepe-ucho/ , napoprvé uvedu jen katalánsky znějící monogram MC, jehož tajuplný nositel či nositelka zhotovili onu sadu dopodrobna vypracovaných kufrů velikosti trpasličích zápalkových krabiček, nápodob reálných rekvizit známých z příběhu filmu The Darjeeling Limited z roku 2007.
.
https://honestlywtf.com/wp-content/uploads/2016/03/mar-cerda-miniature-paper-wes-anderson-sets-designboom-027.jpg
.
.
Kdyby se snad kdosi v popsané souvislosti ještě pořád ptal, v čem nebo čím exemplárním se v předchozím příkladu projevuje, nebo vyjevuje, žánr quirk, ihned bych ho odkázal jednak až do předvěkých časů veškeré kinematografie, v nichž kromě vyhlášených klasiků bratrů Lumiérových působili i malíři a konstruktéři různých pohyblivých alternativ žánru dioráma, jejichž intelektuálním pokračovatelem je Wes Anderson.
Jehož jedním z prostředků k vyvolávání snivých stavů kinematografického zázračna je i kromě jiného používání kulis, maket, loutek a různých jiných nápodobných dekorací.
Nápad – ★★★★★
Autor přichází s neobyčejně originálním a intelektuálně podnětným propojením antické filozofie, moderní kinematografie Wese Andersona a fenoménu miniatur. Myšlenková linka pátrající po definici žánru ‘quirk’ pomocí nečekaných asociací, jako je koupelnová vana nebo umění Mar Cerdà, je velmi osvěžující. Je vidět, že autor má široký kulturní rozhled a dokáže nacházet fascinující souvislosti tam, kde by je jiní nehledali.
Atmosféra – ★★★★☆
Text dokáže čtenáře vtáhnout do specifické, až snově melancholické nálady, která přesně odpovídá probírané estetice Wese Andersona. Vložení osobní nostalgické vzpomínky na závěr dodává jinak teoretickému pojednání velmi lidský a emotivní rozměr. Místy však atmosféru trochu narušují surově vložené internetové odkazy a kopie AI textů, které působí poněkud mechanicky.
Provedení – ★★★☆☆
Stylistika je velmi bohatá a slovní zásoba obdivuhodně široká, což k žánru pojednání skvěle sedí. Text však místy trpí přílišnou složitostí a šroubovaností dlouhých souvětí, ve kterých čtenář snadno ztratí nit, a plynulosti nepřidává ani syrové vkládání URL odkazů. Doporučil bych myšlenky více učesat, zkrátit některá souvětí a citace z externích zdrojů organičtěji zapracovat do vlastního autorského textu.
Celkové hodnocení:
Jedná se o nesmírně zajímavý a myšlenkově bohatý text, který balancuje na pomezí uměnovědného eseje a postmoderní koláže. Autor prokazuje obrovskou erudici a schopnost propojovat zdánlivě nesouvisející světy do jednoho fascinujícího celku. Pokud se v budoucnu podaří text stylisticky odlehčit a lépe integrovat citované zdroje, vznikne skutečně brilantní a čtenářsky uhrančivé pojednání.