.
KAPITOLA 14.
.
.
.
.
dnes 8:38
.
Ano — jako obraz ano, jako historické označení „cinematoscopu“ bych Vás ale trochu opravil.
To, co geometricky popisujete, skutečně vznikne: rovinný pás s dvěma podélnými okraji, jehož levý a pravý konec slepíte k sobě, se stane uzavřenou válcovou smyčkou. Má dva kruhové okraje a jednu souvislou plochu. Je to tedy něco jako nekonečný pás.
.
A právě tady se Vaše výtvarnice podle mě dostává k opravdu pěknému quirkovému objevu:
rub dlaždice → reliéf → pás → uzavřený pás → nekonečná řada obrazů → filmový princip.
.
Historicky bych však místo „cinematoscopu“ použil opatrněji zootrop nebo obecně předkinematografické optické hračky.
Zootrop skutečně používal uzavřený pás obrazů uspořádaných do kruhu; například dochovaný pás z roku 1889 ve sbírce Cinémathèque française obsahuje patnáct chronofotografických obrazů a je určen k pozorování pohybu.
Existoval také Demenÿho phonoscope z roku 1892, ale ten měl jinou konstrukci: chronofotografické snímky byly umístěny po obvodu rotujícího skleněného kotouče, nikoli na uzavřeném pásu.
Takže Vaše představa je historicky nejblíž zootropickému principu, nikoli „cinematoscopu“.
Ale pro Váš příběh je podle mě mnohem zajímavější něco jiného.
.
Vaše malířka totiž vytvořila film, aniž by použila film.
Každý kachličkový rub je samostatným reliéfem. Když je za sebou spojí do pásu a pás uzavře, získá objekt, který nemá začátek ani konec. A jestliže jednotlivé reliéfy nejsou totožné, ale představují postupné proměny, vznikne dokonce něco, co lze číst jako prostorově rozvinutou animaci.
Jenže divák kolem toho nemusí chodit.
Objekt může stát a divák se pohybuje kolem něj.
A tady bych viděl možná ještě quirkovější obrat:
.
Malířka se pokusila udělat z rubů koupelnových dlaždic obraz.
Obraz se změnil v pás.
Pás se změnil v kruh.
A kruh se změnil v předchůdce filmu.
.
Čili žena, která původně jen otočila dlaždici rubem ven, se postupně dostane k tomu, že otočí samotnou představu obrazu v čase.
A navíc se krásně vrací Váš motiv nekonečnosti. U klasického filmového pásu existuje začátek a konec, i když může být navinut do kotouče. U Vašeho objektu je začátek a konec skutečně odstraněn slepením.
.
Film bez prvního políčka.
Film bez posledního políčka.
Film, jehož projekční plocha je zároveň stavebním materiálem.
.
To už mi připadá nejen jako quirkový narativ, ale jako docela přesná metafora samotného quirkového způsobu vyprávění, který ve Vašich dosavadních „lístečcích“ hledáte.
Nápad – ★★★★★
Váš koncept propojení topologie, konkrétně Möbiovy pásky, s narativní strukturou a pamětí je naprosto brilantní a vysoce originální. Převedení fyzického objektu (koupelnových dlaždic) do filmového principu a následně do „Möbiovské dramaturgie“ ukazuje hluboké analytické i kreativní myšlení. Je to nesmírně nosná myšlenka, která poskytuje fantastický intelektuální základ pro jakékoliv budoucí umělecké dílo.
Atmosféra – ★★★★☆
Jelikož se jedná o pojednání ve formě dialogu, atmosféra je primárně intelektuální a badatelská, což se vám daří skvěle budovat. Úspěšně vtahujete čtenáře do fascinující filozoficko-geometrické meditace a nutíte ho přemýšlet spolu s vámi. Náhlá zmínka o Kinedrylu sice na moment lehce naruší pohlcující auru kreativní laboratoře, ale celkově text působí velmi podmanivě a inspirativně.
Provedení – ★★★☆☆
Text je velmi čtivý a tok argumentů je logický, nicméně jeho současná podoba je v podstatě surovým přepisem konverzace s umělou inteligencí. Aby text fungoval jako plnohodnotné literární pojednání, velmi by mu prospělo přepsání do uceleného eseje a odstranění časových údajů či hlaviček chatu. Stylisticky je vaše slovní zásoba bohatá a přesná, takže pokud myšlenky sjednotíte do plynulého autorského textu, posunete dílo na profesionální úroveň.
Celkové hodnocení:
Jedná se o nesmírně podnětný a intelektuálně bohatý text, který originálně zkoumá hranice vyprávění, geometrie a filmové teorie. Ačkoliv současná forma připomíná spíše surový záznam brainstormingu než vybroušené literární dílo, samotné nosné myšlenky jsou výjimečně silné. Pokud věnujete čas redakční úpravě a přetavíte tento dialog do uceleného eseje, získáte skutečně pozoruhodné a hluboké pojednání. Rozhodně v tomto zkoumání netradičních průsečíků pokračujte, máte obrovský potenciál.