.
.
V souvislosti s tehdejším policejním ohledáním místa činu připomenu, že jedna ze sady dobových dokumentujících policejních fotografií pořízených tenkrát na místě skutku Normy Marilyn zachycuje obličej již stařeny, neboť existence ve vzhledu opotřebovanější o dobrých 30 let nežli byl ve chvíli smrti hereččin reálný kalendářní věk. Zatímco tvář druhé, Midge Scarlett, nám byla v průběhu celého filmu prezentována jako kosmetická doposud stále nezničitelně vábivě krásná pleť.
Na pohled tedy stejně vypnutě voskově hladká jako povrch obličeje na posmrtné podobizně Maratově, milosrdně vyretušovaný malířem Davidem od hluboce rozrývajících jam vrytě se zachovalých do pokožky revolucionáře Marata po vyhnilých nechutně páchnoucích bolácích předchozích prodělaných epidemiích neštovic.
.
.
Vy Pokud vůbec, jak významově souvisejí výrazy “tableau” nebo “tableau vivant” s výtvarně divadelní metodou nazývanou dioráma?
ChatGPT Výrazy “tableau” a “tableau vivant” mají významové souvislosti s diorámatem, i když se jedná o různé výtvarné a divadelní formy.
1. Tableau: Tento výraz se obvykle používá k označení scénické kompozice, která může být statická a zaměřuje se na ztvárnění určitého momentu, často s dramatickým nebo výtvarným vyjádřením. V divadelním kontextu může jít o scénu, ve které herci zaujímají určité pózy, aby vytvořili vizuálně působivý obraz.
2. Tableau vivant: Tento termín se doslova překládá jako “živý obraz” a odkazuje na představení, kde herci představují statické scény, které často napodobují známá umělecká díla nebo historické momenty. Tato forma se často používá v divadle, ale také na výstavách nebo jako součást performancí.
3. Dioráma: Dioráma je trojrozměrná scéna, která vytváří iluzi prostoru a hloubky. Může zahrnovat modely, figurky a pozadí, které společně vytvářejí realistickou scénu. Dioráma je obecně více zaměřena na prostorovou kompozici a detailnost z pohledu diváka, zatímco tableau a tableau vivant se více soustředí na statické ztvárnění momentu bez nutnosti trojrozměrnosti.
Všechny tyto formy sdílejí snahu o vytvoření vizuálně silného obrazu, ať už v rámci divadelního představení nebo umělecké instalace. Dioráma může být považováno za jakýsi předchůdce moderních výstavních technik, zatímco tableau a tableau vivant se více zaměřují na performativní aspekt ztvárnění.
.
.
Co jim, smrtí vyraženo, vypadlo z rukou…
.
.
Na mysli mám zpodobené věci, jinak také atributy, v herecké hantýrce známé jako předměty, s nimiž se hraje, nebo je jimi v nejzřetelnější pozornosti diváka hráno.
