.
.
Po starých oděských schodech,
po schodech z kamene…
.
.
Včerejší inzerát načíná příhodu,
na jejímž začátku byla ona již stejně tak zmíněná dívčí společnost s návem From the Silver Screen založena v roce 2021 Natalií Danielsovou a Claire Richardsonovou poté, co si tyto doposud jen běžně vykořisťované pracovnice filmového průmyslu při špatně placené spolupráci s firmou Kodak v Pinewood Studios naprosto quirkově geniálně povšimly čehosi jiným známého déle nežli málem dvě století:
že totiž stříbro získávané jako vedlejší produkt při tradičním zpracovávání ve filmových laboratořích se posléze jako elektrolyticky zrecyklovaná surovina sice znovu znovu navrací a je využíváno obchodníky se stříbrem – – –
.
– – – ale že v každé variantě jevstvování každého takovéhoto stříbrného skupenství je ono neustále napořád jen pouze stříbrem s patentovatelnou chemickou značkou Ag – – –
.
– – – ale ve stavu bez jakéhokoli souvisejícího ducha – – –
.
– – – existující v podobě jen pouhé netto váhy takovéhoto obchodovatelného množství že je současně elektrolyticky zbavováno svého původního filmového, dokonce možná vůbec nejfilmovějšího, významu.
.
.
Ale i v prostředí takovéto pouze zavile kšeftmanské souvislosti si ovšem lze představit příklad ještě mnohem filmově inspirativnější, jakož i quirkovější.
V souvislosti se standardně surovým stříbrem jako objasňováním obsahu termínu “quirk“ význam ještě mnohem superquirkovější, nežli jej doposud známe například prostřednictvím staroantických fénických penězoměnců jako jen tak ledasjace obyčejně běžný vývar krámový.
Pokud ano, a je-li mentalitě zdejšího obecenstva vůbec dáno přistoupit na oprávěnost formule takovéhoto příštího intermezza konceptuálního charakteru, následně si tedy dovolím pokoušet diváckou představivost čímsi jako vůči veřejnosti filmově ještě o řády mnohem inspirativnější metodou.
A ve smyslu čarodějnosti filmových kouzel, ano, ano, ovšemže, nejméně o ještě jeden další řád quirkově působnější.
Popřípadě působivější.
.
.
Ačkoli se tentokrát ve způsobu přípravy nebude jednat o stříbro, nejenže zlato, aniž třeba diamanty – nýbrž o zcela obyčejná ramínka na saka, popřípadě obleky.
Simsala bim!
Kouzelnickou hůlkou do sugesce zavedena, sním.
.
.
Přičemž vysvětlovací hodnota předchozího prozatím nedokončeného příkladu se stříbrem vynikne o to více, zdůrazním-li kvůli ještě patrnější zřejmosti, že ona běžně známá ničím jiným všedně nezajímavá věšáková skříňová ramínka bývala v časech vintagově minulých tvarována mnohem rozmanitěji, a dokonce nápaditěji, nežli jsme zvyklí dnes.
Hlasité předčítání