Pravděpodobně byla přítomna i u Jirkových životních křižovatek. Jednu chvíli tušil její nejasnou přítomnost. Byla něco jako anděl strážný někde v oblacích, jaký se zobrazoval na svatých obrázcích.
Jirka uvažoval, že když se mu před dvaceti pěti lety podařilo kreslit něco, co se objeví až někdy v poměrně vzdálené budoucnosti, že musel být tehdy jako dítě v onu chvíli ve zvláštním rozpoložení mysli. Nebyl to ale žádný druh transu. Tenkrát měl jen před sebou úkol něco kreslit, byl zaujat prací a nic zvláštního necítil. Co když ale takový stav mysli navodil už někdo dávný v minulých stoletích?
Třeba nějaký mnich podobný tomu z filmu o národním obrození. Nabízí se, že mohl působit v bývalém žďárském klášteře. Jirka si vzpomněl na jiný film o jednom středověkém klášteře. Jmenoval se snad Růže. Bylo tam naznačeno, že mniši tam psali nevídaná díla a některá možná čerpala i z budoucnosti. Klášter nakonec vyhořel. A tak všechno, co se tam napsalo, přišlo vniveč.
Žďárský klášter ale také vyhořel. Později se z něj stal zámek, kde je dnes Muzeum nové generace. Nedaleko odsud na Zelené hoře pak z baroka zůstal kostel Jana Nepomuckého v půdorysu hvězdy od italského stavitele Santiniho, dnes zapsán na seznam památek UNESCO.
O tom, že se tam mniši zabývali i různými stavy duše svědčí i kamenný most se sochami u zámku.
Jsou na něm zvěčněni jednotliví opati, převorové a významní mniši, kteří se právě proslavili různým zkoumáním stavu duše a víry. Konkrétní obory, kterými se zabývali, jsou dodnes zapsány v kronikách.
Jen o tomto bádání téměř nikdo už nic neví.
V 9 hodin byla v konstrukci každoměsíční výrobní porada. Celé oddělení se scházelo ve vedlejší místnosti, kde byly u sebe dva až tři odkládací stoly, na nichž se většinou opravovaly výkresy. Okolo stolů bylo zasunuto plno židlí. Zbylé židle se donesly z okolních kanceláří. Zbytek osazenstva seděl u stolů, nebo si někdo sedl i na stůl.
Konstruktéři byli místní a přicházeli sem stavaři, elektrik áři, technologové, projektanti, kresličky, vzduchotechnik pan Kubík a rozvodář pan Kvasnička.
Vedoucí většinou informoval, na jakých akcích se oddělení pracovně podílí, domlouvaly se návaznosti specialistů na projektové práce, upřesňovaly se termíny a na konec byly informace o podniku a zpráva z porady vedení podniku.



















