Pan O.N. se přihlásil s poznámkou, že ho chlapi z dílny uhánějí, aby jim nakreslil něco do provozu. A ptal se, jestli na tom může začít dělat, až bude mít volno, a to ještě dřív než dojde oficiální konstrukční požadavek na vedení.
Jirka si začal postupně uvědomovat, že tuto nebo podobnou poznámku už kdysi slyšel. A tak začal pátrat ve své hlavě, až se mu vybavil prostor a čas. Byla to stejná kancelář a seděl na stejném místě u stolu, jenže mu bylo asi 10 let.
Tenkrát vnímal nějaké cizí osoby a tohoto pána, který byl nyní O.N.
Pak si uvědomil, že tuto poradu tenkrát vedla teta Jindra! Povídala asi nějaké organizační věci, ale co to bylo, to už měl Jirka v mlze. Na základě těchto několika okamžiků, které se Jirkovi vybavily, si začal skládat svoji verzi toho, co se asi dělo, a co bylo jakoby vymazáno z paměti.
Když Jirka jako desetiletý kreslil ve vedlejší místnosti výkresy, tak v tom asi nebyl sám. Zdá se, že v tom samém jelo celé oddělení. Jenže on kreslil až odpoledne a možná v neděli. Pravděpodobně šlo asi o naprosto tajnou akci, která ovšem byla tak dokonale maskovaná, že když náhodou někdo přišel do konstrukce a nahlédl do projektů, nemohl si všimnout ničeho zvláštního.
Celé oddělení pracovalo na akci s názvem: „Výhledové plánovací projekty“ a oficiálně se tvrdilo, že tyto projekty měly být ze strategického hlediska utajené. Ale pracovníci měli dovoleno se zmínit, že se na těchto projektech pracuje v případě, že se jich na toto někdo výslovně zeptá. Tehdy postupně utichalo období, kdy se utajovalo prakticky skoro všechno vzhledem k záludnosti imperialistických nepřátel a mezinárodnímu politickému napětí mezi bloky socialismu a kapitalismu. Těžko by se ale něco utajovalo před chlapy z dílny a ostatními spolupracujícími útvary.
Zároveň však chvílemi Jirku přepadaly pochybnosti. Bylo by vůbec možné, aby celé oddělení bylo v takovém rozpoložení mysli, že pak všichni kreslili výkresy patřící do budoucnosti?
Navíc to určitě museli být aspoň technici, nebo měli technické zaměření, aby zvládli práci konstruktérů, stavařů, elektrikářů, technologů a projektantů. Jirkovi se nezdálo pravděpodobné, že by tito lidé zvládali zároveň hypnózu a magii.
A jak se tehdy v minulosti mohlo získat zadání pro jednotlivé práce a technické podklady potřebné pro práci? Napadlo ho, že porada s tetou Jindrou mohla proběhnout jen proto, aby mohl kreslit sám.
Nápad – ★★★★☆
Tvůj nápad propojit šedé prostředí průmyslového podniku s divokou sci-fi zápletkou o telepatii a hypnóze je neuvěřitelně originální a osvěžující. Motiv prolínání časových rovin a závěrečné zpochybnění vlastní příčetnosti hlavního hrdiny dodává příběhu skvělou psychologickou hloubku. Zápletka je velmi nosná, i když místy trochu překombinovaná, což ale k tématu konspirační paranoie vlastně docela dobře sedí.
Atmosféra – ★★★☆☆
Zpočátku se ti daří výborně budovat nostalgickou a lehce tajemnou náladu staré rýsovny, ze které čtenář plynule přechází do pocitů mrazivé paranoie. Postupně se ale atmosféra trochu vytrácí pod tíhou dlouhých vysvětlovacích pasáží, které čtenáře spíše zahlcují fakty, než aby ho vtáhly do děje. Zkus v budoucnu více pracovat s přímými emocemi hrdiny v daném okamžiku, místo abys události jen zpětně a suše popisoval.
Provedení – ★★★☆☆
Text má velmi osobitý styl, který skvěle podtrhuje myšlenkové pochody hlavní postavy, ale občas trpí na plynulosti kvůli častému opakování slov a kostrbatým přechodům. Objevují se drobné prohřešky proti interpunkci a stylistice, ale ty lze snadno vychytat při korektuře, hlavní je, že příběh má tah na branku. Doporučil bych text trochu proškrtat, zejména v pasážích o pyramidách a Top Gearu, které zbytečně odvádějí pozornost od hlavní linky a brzdí tempo čtení.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi fascinující a netradiční text, který odvážně balancuje na pomezí magického realismu, sci-fi a psychologického dramatu. Máš obrovskou fantazii a dokážeš čtenáře překvapit nečekanými zvraty i autenticitou inženýrského prostředí. Pokud zapracuješ na plynulosti vyprávění a zkusíš děj více prožívat než jen vysvětlovat, stane se z tvého příběhu naprosto strhující čtení. Rozhodně v psaní pokračuj, tvůj autorský hlas je velmi specifický a má velký potenciál!