Poezie

Štěstí pro nás

Štěstí pro nás

 

Narodil jsem se pro štěstí

Ty ses narodila pro mě

Já pro tebe

Štěstí se narodilo pro nás

Štěstí se narodilo v nás

 

Kdo má tebe, má štěstí

Kdo má sebe zoufá

Ten kdo o tom nepřemýšlí

Doufá

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 1 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:


Noční režim
Četba díla zabere cca 1 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Chce se mi spát, Jen nevím si s tím rady. Myšlenky, starosti, strasti, Volají, přímo křičí ...
Nad hlavou mi jako v komixu visí otazníky Stojím na zastávce a konečky prstů už mi skoro hoří...
Chiméra Nad lesy, úvaly, nad temnou krajinou, průletem odvážným oko mé popatřilo, co kdysi b...
další den. další noc – usínám s úzkostí. - s úzkostí před dny a dalšími noci - mraze...
vždy jsem chtěl sdílet s těmi co pochopí. vždy jsem chtěl sdílet napříč časem. - ...
  každá mince má dvě strany… – motivy upřímné za maskou zrady. člověk pln štěstí ...
Kostival Čekám, čekám na Tě, čekám… Ticho nejtišší ze všech tich omývá hladovějící n...
Ve smíru s galaktickou kocovinou nalitou do půllitru nekonečnosti a uzavřenou do krabi...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
Strach versus beznaděj  Viděl jsem obnažená těla své generace, která s jejich svědomím šla s...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
  jsem záře bez sluncí. jsem pouhý sen. jsem všechno nejsoucí – tedy nejsem… &n...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V labyrintu slov vzdávám hold básníkům, snad nezaniknou v kulminaci času. Přestaňme dávat výz...
chudák holka – je zase zoufalá. - zkoušela na mě gesta dost troufalá - a teďkon lituje na co si...
něco z těch básní svých jsem dávno zapomněl. třeba – jak zněl tvůj smích? - čeho jsem m...
  co bych to víc komentoval? proč se tomu nesměješ? celou bych tě potetoval něčí...
Tam, kde se prodloužená záda v roklině osudu ztrácí, tam jednou spočinu i já. [spacer height=&...
Vidím šedá hustá oblaka, Jež se plouží po obloze ladným krokem, Malebnou krásu lze spatřit po...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
příval horečky v mozku tiká budík, s trhavinou ... Rauš posedlosti v očích zračí se nejz...
Musím začínat odznovu A dívávat se hlouběji Shýbnout se do prachu pro pohozený hliníkový...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
Stěny kolem nás jsou jako z papíru alespoň mám pořád na co psát čmárám -...
  přišel jsem k sobě – asi domů – a byla nuda – jako prase. – tak odešel jsem. při...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
V duši každého,  stín temnoty skryt. Ve chvílích nejistoty, ze stínu rudých očí svit. I ...
za pohoršování a krádeže štěstí za naivitu a bezduchost za výlevy citů a trapnou tupost uzav...
0