Líza Ne, ne, já sama. Pomůže tom v mi slunce, nemůže zrušit to nikdo. Rád předáš mi korunu, utíkat muset budeš, hýbe se svět, nedáš dokud, kýble blembajs, čáry máry. Král přestane šlapat a pomalu vstane. Ovšem začne utíkat pozadu ze scény pryč.
Král Etoknam išižej.
Líza Etoknam išižej? Co je to?
Bonifác No tys to vyvedla. Etoknam išižej. Je pozpátku ježiši mankote. Určitě jsi někde udělala chybu. Ukaž. Vezme jí papír a čte. Pomůže tom v mi slunce, nemůže zrušit to nikdo. Rád předáš mi korunu, utíkat muset budeš, hýbe se svět, nedáš dokud, kýble blembajs, no jó, tys přečetla čáry máry jako jedno slovo. Tak ještě jednou. Během čtení král nacouvá na jeviště. Pomůže tom v mi slunce, nemůže zrušit to nikdo. Rád předáš mi korunu, utíkat muset budeš, hýbe se svět, nedáš dokud, kýble blembajs důrazně: máry čáry. Když Bonifác dočte, tak se král zastaví.
Líza Funguje to.
Král Ježíš mankote. Ježíš mankote. Ježíš mankote.
Bonifác Funguje, ale je nějakej zaseklej.
Líza Na to mám jednoduchej recept. Skočí na záda králi a ten začne nadávat, ať okamžitě sleze. Líza poslechne. No vidíš a je to. Král chce chytit Lízu a ta odběhne až do zákulisí.
Král Budu muset té čarodějnici vyhovět, protože další běhání bych už nevydržel. Odejde.
Bonifác zpívá Už to tady děti máme Dřív než si to zazpíváme Král přestane pobíhat A za radu bude rád
Ještě máme vážný problém Větší nežli slavný golem Jak ošálit Jarunu Když chce onu korunu
Bonifác No jo děti, to je nápad. My máme totiž v království peníze, které se jmenují tak jako u vás. Tady je. Tohle je jedna koruna. Na jedné straně je královská koruna a na druhé jednička. Teď zavolám pana krále a vysvětlím mu svůj plán. Pane králi! Pane králi! Chce odejít, ale potká přicházející Jarunu, která má zavázané oči. Nahmatá šaška a pevně ho chytne.
Jaruna To je dobře, že voláš toho šaška, který si nechá říkat král. Okamžitě ho přiveď, nebo tě začaruju do šaška na celý život.
Bonifác Jenže to asi nepůjde. Já totiž šašek jsem.
Jaruna Nadzvedne šátek, aby se přesvědčila. Aha. No to nevadí. Hele, řekni mi tedy, jak se mu běhá?
Bonifác Král už neběhá. Chodí normálně.
Jaruna Jak to, že neběhá? Přece jsem mu to poručila. Kdo si dovolil zrušit moje kouzlo?
Bonifác Nikdo ho nezrušil. Asi to vaše kouzlo přestalo účinkovat. Proč máte vlastně zavázané oči?
Jaruna Při tom slunečním kouzlu jsem se nějak dlouho dívala do slunce a teď mám zánět spojivek. Oči mě bolí, jako by mi je řezali. Tak neběhá, jo? To asi král nebude chtít mi předat korunu.
Bonifác Král povídal, že by další běhání nevydržel a že vám ji radši dá, než by riskoval další zaklínání.
Jaruna To je od něj chytré. Tak ho přiveď, ať máme ten obřad za sebou. Přichází král a za ním nese kočička obřadní polštář, na kterém má položenu královskou korunu. Bonifác zatím odejde do zákulisí a po chvíli přijde se srolovanou listinou, na které je pečeť.
Král Slavnostně. Vážená slečno čarodějnice. Vzhledem k tomu, že mě tvoje přání mít mou korunu přesvědčilo, že to myslíš vážně, rozhodl jsem se, že ti vyhovím. Zde je má koruna. Předá Jaruně polštář. Ta si pozvedne šátek na očích, potom jej vrátí, protože ji oči bolí a převezme polštář. Bonifác využije chvilky, kdy Jaruna zas nevidí a vymění ji korunu za minci.
Hlasité předčítání