Já kdysi býval mladým štíhlým mužem,
měl duši nevinnou a toužil po úspěších u žen.
Já byl jsem plný nadšení a byl jsem plný síly,
což moje srdce neklidné a mládí způsobily.
Jen jednu věc mi neřekli, že časem ubývají síly.
Já chtěl jsem milovat a s osudem se bít.
Ach bože na nebi, jak krásné bylo žít !
Všechno chtěl jsem vyzkoušet a všechno chtěl jsem znát
a všechno co jsem dělal, já dělal ze srdce a rád.
Jen jednu věc mi neřekli, že mládí není napořád.
Je tomu dávno už, kdy měl jsem husté tmavé vlasy.
Nezbylo vůbec nic z té mladé, svěží krásy.
Skráně prošedlé, kůže vrásčitá a tlustý břich.
Já sám sobě v mládí bych se smál, že vypadám jak mnich.
Jen jednu věc mi neřekli, že milovat není hřích.
Teď člověkem jsem vyzrálým, spíš přezrálým jak hruška.
Však beru život s úsměvem, i když někdy je to fuška.
Co to je ten starší věk? Pár stránek v kalendáři
nebo když cos dříve snadno činíval se dnes už nepodaří?
Jen jednu věc mi neřekli, kdy vlastně přijde stáří.
