byl lásky čas

Láska Mezilidské vztahy Romantika Smutek Společnost

Četba díla zabere cca 5 min.

radost. vášeň. a lásky kvítí.

naděje!“ úsměv tváří tepe.

do slepé duše jasu tok

uzounkou škvírkou vizi vede.

srdci se život zpátky dere

co štěstí skrývá. – ve sdílení

štěstí nalézá – v lásce v bok –

v lásce. v zítřků smutků zapření

„ach! bože můj“ v tom mračný žhář

zatemnil hvězdy jasné zář.

na osud svůj se rozpomíná

„kde láska má?“

 

„viz“ sudba zní

tichými slovy. šepce praví

„tam v hloubi města temno bdí

nad život tvůj. jeho černý stín

hluboko vetknut v tvé srdce klín.

však hlouběji ještě v mysli vryt

je ten hnilobný vědomí svit.

tam zhoubné myšlenky tě baví

že bytí tvé tě štěstí zbaví.

znáš hanu svou. znáš svoji vinu

ač nevinou. vně srdce tvého

původcem jsi neštěstí svého.

živ bez lásky. bez citů činu. –

samotář jsi.- v samotě své dán

jak na společnost jsi zanevřel

tak bez přátel jsi pýchou drán.

ač lásku nedav jsi láskou vřel.

tak praví osud. života pán! –

v budoucnu nehledej naději svou.

minulost utváří tě kletbou mou!“

 

naděj je pryč. – zní samoty hlas –

srdce zas ztuhlo za krátký čas.

do rukou chladný kov mrazí.

pevně se zábradlí drží

však slábne a slábne až stěží

jej svobody touha srazí.

 

tichem zní kolej. v betonu klín.

nádraží hvězdami prozářilo.

teče kolejí rudé skvrny stín.

lemuje ji rozlámané tělo.

na koleji rozlámané tělo.

 

je pozdní večer první máj –

večerní máj – je lásky čas.

zve k lásky hrám kovový hlas

na koleji rozlámané tělo.

 

 

___________________________________

© martin novák
www.casodcasu.cz