Beránek se tedy zeptal.
„A co byste chtěli o vlkovi vědět?“
Ta nejmenší si stoupla na zadní, aby byla víc vidět a povídá:
„No víš, tady je klidnej kraj a my vlastně vlka nikdy neviděly. Nevíme jak vypadá. Jestli někdy nějakého potkáme, ani nebudeme vědět, že je to on.“ a rozpřáhla bezradně kopýtka.
Beránek nalistoval stránku, kde byl mezi hesly VLK a VLAK obrázek vlaku. Beránek taky nikdy vlka neviděl, a tak ukázal na obrázek vlaku a povídá:
„Tak tohle je vlk.“ Ovečky vyvalily oči na tu kovovou potvoru a vystrašeně couvly.
„Ten je strašnej. Vypadá jako drak!“ zašeptala ta malinká.
Za několik dní pasák své stádo odvedl o kus dál, až za dvě louky a dva rybníky, k železniční trati, kde bylo dostatek trávy. Sice tady ještě nikdy s ovečkami nebyl, ale měl svého Alíka, kterému věřil a tak se natáhl spokojeně do trávy a usnul.
V této oblasti žil vlk, který stádo ucítil a pomalu se blížil, aby ulovil nějakou ovečku. Schoval se za keř pod louku, odkud měl dobrý výhled a kde ho ovečky neviděly. Stádo se k němu pomalu blížilo a vlk už měl vybráno.
„Ještě chvíli a zaútočím.“ pomyslel si, ale v tom uslyšel přijíždějící vlak. Ten se mu sem nehodil a tak se rozhodl, že ještě počká. Když se však vlak objevil těsně nad loukou, všechny ovečky začaly zděšeně křičet:
„Vlk je tu!!! Vlk je tu!!!“ A hromadně se daly na úprk směrem od železniční tratě, a to směrem k vlkovi. Když vlk uviděl stádo oveček, jak se na něj řítí a skandují jeho jméno, vzal nohy na ramena a už ho tu nikdo nikdy neviděl. I omyl někdy v životě pomůže dobré věci.
- Jak se ovečky naučily hasit oheň
Jednou, když byla veliká bouřka a celé stádo si v salaši vyprávělo své zážitky a příhody pěkně v suchu, pasák hrál na fujaru a bača ochutnával sýr, zda je pěkně uleželý, ozvala se veliká rána a blesk zasáhl osamělý strom nedaleko salaše. Pasák okamžitě s bačou pootvírali všechny východy a vyháněli ovečky ven, protože bylo nebezpečí, že od stromu chytne i salaš a všechny ovečky by uhořely. Venku bylo boží dopuštění. Blesky křižovaly oblohu. Vítr a déšť šlehaly do očí, ale i přesto se ovečky dívaly jak strom hoří a jen užasle kroutily hlavami. Po chvíli, když lidé strom uhasili a nebezpečí už nehrozilo, pustil je Alík zpátky do sucha. Bača s pasákem ulehli ke spánku a ovečky si mohly tiše povídat.
„Beránku, co je vlastně oheň?“ zeptala se jedna ovečka. Beránek taky nevěděl a tak otevřel Rozum do kapsy a z příslušné strany ovečkám nahlas četl.
„Oheň je špatný pán, ale dobrý sluha.“
Žádná ovečka tomu nerozuměla, ale beránek ano.
„To znamená,“ vysvětloval ovečkám beránek,
„že když oheň uhlídáte, dobře vám poslouží, ale když se rozhoří hodně a nestačíte na něj, zničí na co přijde. Nejlépe se oheň uhasí vodou.“
Ovečky spokojeně pokývaly hlavou a radši už se na oheň neptaly.
Na druhý den pasák s bačou rozdělali velký táborák a u něj rozvěsili vše, co zmoklo a co bylo potřeba usušit. Ovečky se ze zvědavosti přišly podívat, a jak se tak tlačily, jedna ovečka uklouzla a opřela se o žhnoucí polínko. Okamžitě jí chytla na zádech vlna, a tak za hlasitého bečení utíkala k napajedlům s vodou a plamínek na zádech si uhasila.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★★☆
Nápad s beránkem, který najde encyklopedii a stane se nechtěným mudrcem lesa, je nesmírně milý a hravý. Velmi oceňuji pointu, že knižní moudrost často funguje jen díky náhodě a že skutečný rozum nosíme ve vlastní hlavě. Jednotlivé epizody jsou nápadité, i když občas trochu předvídatelné, což ale u pohádkového žánru vůbec nevadí.
Atmosféra – ★★★★☆
Z textu dýchá velmi příjemná, laskavá a útulná atmosféra, která silně připomíná klasické české večerníčky. Podařilo se ti skvěle zachytit naivitu zvířátek a jemný humor, který spolehlivě vyvolá úsměv na tváři. Emoce postav jsou sice jednoduché, ale pro potřeby dětské pohádky fungují naprosto spolehlivě a čtenáře snadno vtáhnou do děje.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má příjemné tempo, dialogy působí přirozeně a text se čte velmi lehce a plynule. Stylistika je na dobré úrovni, ale prostor pro zlepšení vidím v gramatice a interpunkci, kde se objevují zbytečné chyby (např. špatné tvary zájmen ‘jí vzal’ místo ‘ji’, hrubka ve slově ‘namýchaných’ nebo chybějící čárky). Pokud text projde pečlivou korekturou, stane se z něj opravdu vynikající a profesionálně působící pohádka.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi povedený a roztomilý soubor pohádkových příběhů, který má obrovský potenciál zaujmout dětské čtenáře. Tvá schopnost vymýšlet vtipné a nenásilně poučné zápletky je obdivuhodná, stačí jen trochu zapracovat na formální a pravopisné stránce textu. Rozhodně v psaní pokračuj, protože máš skvělý vypravěčský talent a cit pro milý humor.