Chlad bílých nocí plný věčných příběhů,
srub ojíněný mlžným svitem měsíce,
zář z oken padá na stopy psa ve sněhu,
jenž z boudy k prahu dveří slídí velice.
Tam dobrot z masa vůně domem line se
a stromek zdobí věnec sladkých pochoutek,
to duchům lesa náladu vždy povznese,
když oheň v krbu vznítí troudu věchýtek.
Tři dlouhé noci vzývá chasa slunovrat,
než slunce cípkem zhlédne přes skalnatý hřbet
na horský důl, kde sláva zazní ze všech vrat
a lovci z posedů zatroubí na kornet.
Nepíši, abych se vypsal ze svých stavů a pocitů, ale píši pro vás, pro čtenáře. Tak pokud se Vám moje díla líbila, nezapomeňte je doporučit svým přátelům a známým...
Hlasité předčítání