.
.
Vy Otvor na konci jehly sloužíci k provlékání niti se v češtině nazývá“ucho“.
Ve kterých jazycích se tentýž otvor na konci jehly s tímtéž účelem nazývá“oko“?
ChatGPT Krátká odpověď: ano, v řadě slovanských jazyků se otvor na konci jehly pro provlečení nitě nazývá“oko” (nebo jeho zmenšenina „očko“).
Příklady:
• Polština: oczko igły (oko = oko)
• Slovakština: očko ihly (očko = malé oko)
• Slovenština: očko ihly (očko = malé oko)
• Ukrajinština: око голки (oko golky)
• Srbština/Chorvatština/Bosenský jazyk: oko igle (oko = oko)
Poznámka: Čeština i ruština používají jiné termíny (česky“ucho”, ruština často“глазок иглы” či“глаз иглы”).
.
Vy Ve kterých germánských jazycích se otvor na konci jehly sloužící k provlékání niti nazývá“oko“?
ChatGPT Krátká odpověď: žádný z germánských jazyků nenazývá otvor na konci jehly slovem „oko“. V germánských jazycích se používají jiné tvary pro“eye”:
• Angličtina: eye
• Němčina: Nadelöhr (slovo pro otvor, nebyl by to obyčejný „eye“)
• Nizozemština: oog (např. najeho oči)
• Dánština: øje (používá se i pro“ojo” jehly: nåleøjet)
• Norština: øye (nåløya / nåleøyet)
• Švédština: öga (nålets öga)
• Islandština: auga
Tedy v severogermánských (nordicko-germánských) jazycích se pro“eye” u jehly používají tvary öga/auge/auge (švédsky/norsky/dánsky) či v němčině Nadelöhr, ale ne „oko“.
.
.
V souvislosti s používáním onoho výrazu oko jako způsobem percepce okolního světa musím se vším všudy v souvislosti s jehlou zmínit i zkušenost nazývanou oko hurikánu.
Obdobně jako že onehdy jsem jen letmo četl jakýsi článek, v němž bylo popisováno, proč někteří astrofyzikové zcela navážno soudí z fotografií pořízených olbřím teleskopem umístěným na tělesu kterési kosmické stanice, že naše galaxie, včetně asteroidu jménem Quirk obíhajícího okolo antropomorfisticky drze si přisvojené naší Země, je čímsi jako okem v hlubinách nepředstavitelně ohromné černé díry.
Z nichž, jak známo, fyzikálně není úniku.
Vidět se v takové bezprostornosti či bezprostorovosti je pocitově přibližně tentýž zážitek, jako když se z novinových fotografií dozvídáme, a posléze na internetu vidíme výsledky, oboru sochařství tak maličkého, že jeho autoři tvoří jejich sochy prostřednictvím mikroskopu.
.
.
Jako jeden z představitelů takového mikroskopického umění bývá zmiňován Willard Wigan.
Který zajisté, neboť Angličan z Birminghamu od dětství obdařen dyslexií a autismem, poněvadž o čemsi takovém neví, zřejmě by se nikdy sám necharakterizoval jako osoba tvořící v žánru quirk.