A činil by tak zejména proto, poněvadž ke svým výsledkům dospívá v jiném pro oči jazykovém prostředí a navíc v jistém smyslu nevědomě – ale následně je už s jistou záměrností svoje sochařské výsledky umísťuje povětšinou, namísto do česky obvyklých uch, do tamních ok anglicky běžných krejčovských jehel.
.
Sluší se v souvislosti, byť jen pouze okrajově, zmínit o folklórně známém slovu“všivanica“, kterým bývává označována zhruba asi píď dlouhá samými vězni ručně kovaná jehla, jež je posléze určena k takzvanému dodatečnému všívání vzájemně si doposud sobě dílčích listů i složek do podob výsledných objemných policejních a soudních spisů, jejichž prostřednictvím jsou do vězení odsuzováni i ti, co si jejich osudy posléze dodatečně sami kovají v trestem přiřčených žalářních dílnách.
.
.
První obsáhlejší zprávu o tomto uměleckém oboru přehnaného miniaturizování jako svého druhu ještě neumělecké raritě jsem aktuálně zaznamenal už před málem 60 roky v článcích tištěných časopisem Tvář na konci jakže na ony různě všestranné dojmy bohatých 60. let.
Jejich autor Josef Vyleťal, malíř v oblasti surrealistických tendencí, registroval tyto aktivity jako svým způsobem sportovní, neboť se snahou jejich tvůrců o rekordy v disciplinách například jako vyrýt co nejmenším rydlem portrét největšího revolučního vůdce všesvětové proletářské revoluce Vladimíra Ijliče Lenina na povrch čehosi ještě menšího nežli činí plocha kulatosti makového zrnka. Oproti konkurenci portrétů amerických prezidentů vysekaných již násobně nad lidské rozměry do podoby monumentu trčícího ze skály hory Mount Rushmore, v němž ono druhé slovo názvu znamená v českém překladu „pospěš si!“, tedy v tomto případě před indiány, v tlupách vyhlížejících na vrcholcích okolních hor osamocené koňské povozy nezkušených nových osadníků.
.
Použité však k vyjádření i jakési obdobné obavy před jakoukoli cestou na každý mýtický Západ i v názvu filmu Wese Andersona, jenž jsem již připomenul několika větami popisu interiéru místnosti holičství, pospolu s navazující fotografickou televizní momentkou z Bílého Domu.
Tedy obojím se mi naskytnuvším v souvislosti s dávnou písničkou Beatles i osobou nedávného amerického prezidenta.
.
.
Oproti čemusi dodaleka viditelnému vytesanému na skále stroji, naopak pod zrcadlovým mikroskopem zhotovit neobrýlenému zraku co nejméně patrnou repliku.
Hlasité předčítání