.
.
Přičemž z nápovědy projevů takovéto fantaskní okultně senzibilně pohlížející praktiky můžeme podezřívat coby její bezprostřední přímé protagonisty i všechna speciálně broušená skla, ve výsledku průhledně za sebou sestavující objektiv filmující kamery.
.
.
A ve stejné míře obdobně oprávněného nařčení v souvislosti se zkoncentrovanou všeobecnou duchařinou obřadů dějících se uvnitř vily v průběhu celé vánoční noci Belenos rovněž dokonce i celý obecný princip obvykle praktikovaného obecného fotografického procesu.
19:32
To v případě výsledku aranžované skupinové fotografie všech 8 účastníků štědrovečerního výletu.
I jejímž prostřednictvím má být doktorka Ogdenová už po několikáté zabita.
Tentokrát víceméně oranžově zbarvenou siluetou ducha vzniknuvšího s okamžikem záblesku magneziového světla fotografické expozice.
.
.
Kteréžto víceméně spiritistické shrnutí, odpovídající však okolnostem jejich doby počátku minulého století a současně nepostrádající i vyjevované prvky obsažené skryté fantasknosti magičnosti dnešní, mi vůbec nebrání, abych se ještě jinak obloukem vrátil k oné zmíněné možné inspiraci scénografiemi Wese Andersona a jeho typickými snímacími postupy.
.
Neboť jak již víme, jedním z opakovaných motivů postupujícího děje mnou popisovaného televizního příběhu je opakovaně se vracející pocit pátrajících postav, že je neustále odkudsi kdosi pozoruje.
Takže i tomu nejméně bystrému gaučovému divákovi postupně dojde, že pouhé podezření je dojmem čehosi skutečně se dějícího – co nastává například prostřednictvím průzorů v oněch cizích očnicích hlav zvířecích trofejí, které jsou od samého úvodního počátku vstupu do předsíně prostředí nepřívětivě působící vily ve velmi pečlivě sestavených kompozicích navěšeny na zdech, například i centrálního pokoje.
Uprostřed něhož kraluje stůl hromadně triumfálně naservírovaný se záměrem v rodinném prostředí doposud ne tak časté výběrové vraždy prostřednictvím štědrovečerní hostiny.
.
.
Kompozice trofejových zvířecích hlav jsou sice snímány čelně, ale ve vizuálním výsledku zcela zřetelně připomínají ono pro filmy Wese Andersona typické povětšinou kolmě planimetrické snímání inventářů:
• vypočítávající sestavy charakteristických či charakterizujících předmětů a věcí,
• bilancujících souhrnými obrazy jejich vztahové významy nezprostředkovatelné slovy.
Teprve však až v souhrnu posléze zdefinitivnělých prostřednictvím takovýchto dílčích konotací.
Charakterizující sumou jednotící všeobecnější významnosti oněch vyskládaných sestav věcí, jindy víceméně nevšímaných si pohledem – jakoby bez jakéhokoli majestátu prozaicky věcně seshora snímaných na deskách stolů, nebo uvnitř vysunutých zásuvek.
Hlasité předčítání