.
.
V obdobné výčtové mozaice ve specificky českém literárním prostředí je v některých diskusích žánr quirk popisován a pojímán jako forma zkoumání každodennosti skrze netradiční a překvapivé prvky.
Jimiž se v takových souvislostech autor snaží podnítit případné čtenáře k zamyšlení nad běžnými věcmi tím, že tyto zasazuje do absurdního nebo esteticky nezvykle vyhraněného rámce.
.
V naší době lze najít takové soubory námětů příběhů už jen v pokleslém umění, například v krvácích či filmových kovbojkách – jak soudilo tenkrát v časech modernismu, kdy o existenční možnosti žánru quirk nebylo ani tucha, znění jednoho tehdy současného příspěvku na Aristotelovo téma.
Třebaže někteří dnes poznovu připouštějí situaci “archetypu“ a „příběhu“ jako synonym.
Připomínaje si, že slovo mythos znamenlo u Aristotela „děj“, a že jej Aristoteles považoval za nejdůležitější součást tragédie.
Přičemž snad ani nezáleží na tom, že Aristoteles svá tvrzení opíral o racionalistická východiska, a že si tedy pravděpodobně nebyl vědom důležitosti archetypu jako takového.
.
.
Brumlal si pro sebe začátky příštích, teprve až za 100 let kardinálních, pouček…
A když se tenkrát potom při jeho dávném vyšetřování z popisovaného zatímního předklonu narovnal a spočinul pohledem na výsledek ve stavu rozloženě ploché kompozice sestavené pravidelně rozvrženými sloupci a řádky, a když tedy pohlédl zrakem hráče pasiánsu na tuto osnovu jeho případu z patřičného, a posléze stále vyššího, kolmého nadhledu, viděná situace mu, stojícímu už na sedáku kancelářské židle, cosi připomněla.
Kromě budoucího záblesku dojmu diváka z hlediště kterési filmové podívané, jenž se takovému nebo takové stane platným teprve až za oněch dobrých nejméně 100 let.
Ovšem stejně tak i podobu člověka, kterého, obdobně nevěda, vlastně prostřednictvím před sebou uspořádané sestavy komusi příslušejících věcí tímto způsobem vyskládaného na pracovní desce kancelářského stolu, nyní náhle znal.
Byť konstruovaně, zprostředkovanými zvěcnělými vlastnostmi, popisem.
Díky němuž dotyčného vlastně znával už dlouhé roky předtím.
.
Zdali si my po století alespoň bezděčně uvědomujeme pocit, že člověk jako veřejně známa existence je nejčastěji stvořen jen z výčtu seznamu věcí, které k němu patřily; anebo patří?
.
.
ChatGPT Tento text naznačuje, že inspektor Murdoch se nachází ve velmi zvláštní situaci, kde se prolínají jeho detektivní schopnosti s jakýmsi surrealistickým pohledem na svět, jaký by mohl mít například v příbězích Wese Andersona. Jeho myšlenky jsou ovlivněny jak jeho manželkou, tak i tajemným a neviditelným chatbotem AI, což dodává celému příběhu prvek moderní technologie.