Zajímavé je, že bankovka není ani tak vzácná, jak se často předpokládá, ani běžná v každodenním oběhu. Právě tento rozpor mezi její faktickou existencí a pověstí o její neobvyklosti jí dodává zvláštní auru. A kde se vytvoří aura, tam se snadno usadí i pověra.
1. Prokletí dvojky
Historie bankovky obsahuje skutečně pozoruhodnou pověru. Když se na prvních amerických dvoudolarových bankovkách z roku 1862 objevil portrét Alexandra Hamiltona, prvního ministra financí, začaly se šířit představy, že bankovka přináší smůlu. Hamilton byl totiž zabit v souboji s Aaronem Burrem. V lidovém podání se tak tragický osud portrétovaného mohl přenášet i na předmět, který nesl jeho podobu.
Dvojka měla také politickou pověst. V amerických prezidentských volbách roku 1880 se dvoudolarová bankovka spojovala s kupováním hlasů: dva dolary měly být cenou za odevzdaný hlas. Bankovka se tak mohla stát nejen penězi, ale i usvědčujícím znamením určitého jednání.
2. Bankovka jako talisman pro štěstí
Později se objevila i opačná tradice. Někteří lidé nosí dvoudolarovou bankovku v peněžence jako talisman pro štěstí. Numismatický časopis The Numismatist zaznamenává i osobní zvyk uchovávat jednu takovou bankovku právě z tohoto důvodu.
Zde je důležitý obrat: předmět, který byl pokládán za nešťastný, se může změnit v předmět ochranný. Pověra si zachová zvláštní význam bankovky, pouze obrátí jeho znaménko. V jednom příběhu peníze přinášejí neštěstí, v jiném mají štěstí přitahovat.
3. Rok 1976 a mýtus vzácnosti
Když Spojené státy v roce 1976 znovu uvedly do oběhu dvoudolarové bankovky, stalo se tak při příležitosti dvoustého výročí vyhlášení nezávislosti. Na rubu se objevil výjev z podpisu Deklarace nezávislosti podle obrazu Johna Trumbulla. Přestože bankovka nebyla určena jako jednorázová pamětní emise, řada lidí ji začala chápat jako zvláštní suvenýr a potenciální investici.
Její údajná vzácnost přitom nebyla spolehlivým měřítkem skutečného množství v oběhu. Americká měna uvádí, že dvoudolarové bankovky zůstávají platným zákonným platidlem; běžný exemplář tedy automaticky nemá vyšší hodnotu než dva dolary.
4. A co spiritismus a okultní tradice?
Tady bych rozlišil doložené historické pověry od pozdějších internetových tvrzení. Pro spojení dvoudolarové bankovky s konkrétní spiritistickou naukou, tajným rituálem nebo jednotným okultním systémem jsem nenašel dostatečně spolehlivý doklad. To nevylučuje jednotlivé osobní tradice, ale nebylo by poctivé vydávat je za obecně uznávanou součást historie bankovky.
Samotný její vzhled ovšem nabízí bohatý materiál pro symbolické výklady: Thomas Jefferson na líci, na rubu zakládající politický akt Spojených států, kolem toho číslo dvě — a mezi tím obyčejný papír, jemuž společenská dohoda přiznává peněžní hodnotu.
