Reportáž

Kamínkáři

Dopis malíři

(Kamínkáři)

Nedávno jsem šel parkem. Zhruba uprostřed jsem zahlédl pod jedním stromem cosi barevného. Můj první dojem byl, že se jedná o alobalové víko od jogurtu. Docela mě to rozladilo. Jenže jak jsem se blížil, nabýval detail jasnějších rysů. Obal to nebyl. Tak jsem přistoupil blíž a až když jsem se sehnul, a sebral ten malý kousek něčeho, bylo mé rozladění tatam. Držel jsem v ruce malý kamínek, na který někdo namaloval krásného motýla. Těžko jej ztratil. Nejspíš ten kdosi položil kamínek ke kořenu stromu a chtěl tím nálezci udělat radost. Povedlo se. Má radost se rovnala pocitu, který má nálezce pokladu. Sice to je jen malý kamínek s motýlem, ale svou úlohu splnil dokonale. Děkuji tímto malíři za kousek štěstí, který mi věnoval. Jestliže se malíř po přečtení mého dopisu ozve, že kamínek vytratil, nebudu smutný a rád mu jej vrátím, i když má v mém sekretáři čestné místo. Svou úlohu totiž již vykonal a tak bych radost udělal i já někomu jinému. Děkuji malíři. Josef Ilko

 

Toto jsem napsal a šel jsem kamínek vyfotit. Až když jsem ho otočil, zjistil jsem, že je tam nápis fb kamínky 36301. Díky tomu jsem objevil na fejsbuku skupinu „kamínky“. Malují oblázky a dávají je na jakákoli místa v okolí. Takže hledám tímto kamínkáře, neboli majitele motýlka.

 

Později mi bylo doporučeno, abych nehledal majitele, namaloval jiný a udělal tím radost neznámému nálezci. Jenže, kdybych já namaloval kamínek, bylo by to opravdu jako víko od jogurtu.

5/5 (1)

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)

Poslední příspěvky autora:


Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Malilinkatý omyl Osoby: Rudolf Zalaba, říká stále slovo „Hele“ Ferda Kolbaba, jednodu...
Chtít od života víc a od sebe chtít více, Ty víš co chci Ti říct, dýcháš skrz mé plíce. M...
Oblékal se do černo fialové. Myslel, že spasí svět. Lhal sám sobě, před sebou samým. Svět byl ...
Už v listopadu březen žádá, však den je krátký, kratší mysli, když jako hříšný upadává d...
předchozí část zde   VII. Vylučovat Pokoj potemněl. Skřek a nářky utichli. Utichl i sm...
Z rákosu vytvořená do šněrovačky vztahů upjatá sponami zvyků přišpendlená a cesta k srdc...
Podběl   Skromný a nenáročný na jalové hlíně vyvážce, či na příkopu podle sluneční z...
Štěstí pro nás   Narodil jsem se pro štěstí Ty ses narodila pro mě Já pro tebe Štěst...
Lojza se vyhříval na lavičce, s obličejem otočeným ke sluníčku. Hltal každou vteřinu tepla, kte...
Kopeček Znám jedno místo na světě oblý kulatý kopeček na něm malá stráň velký tak asi ja...
Oxymorón budoucnosti Čas letí jako vzduch, ani se neohřeje a už je pryč. Lidé se pořád za něč...
cesta mezi hroby byla namrzlá sklouznul jsem se nahoře se bílé stromy škrtily dole mezi kam...
vždy jsem chtěl sdílet s těmi co pochopí. vždy jsem chtěl sdílet napříč časem. - ...
Šikana Den kdy ti ublížil... Ležím na klinice v rukách čtyři kanily. V kanylách pravidelná d...
Vzpomínky dřeva v podkroví. Smrkové židle, stůl dubový. Šlapací stroj má tu svou skrýš, i ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

předchozí část zde … Hned po této kapitole mi bylo jasné, proč její matka tolik trvá na tom,...
RICHARD SLESSMAN   Z pohledu Jane:   Nakonec jsem zůstala s Hotchem v naší provizorn...
Zoufale bloudím v Satyrově mlze, Jež mate smysly a zastírá mysl. Těžko lze odolávat spaluj...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
Bubble Halooo! Je tu někdo? Halooo? Kde to jsem a proč tu jsem? Nedává mi nic smysl, jsem otře...
Sedím a koukám z okna, čtu mezi řádky, a kolem mě svět utíká, jak kolotoč na pouti, všec...
Každá nečestnost se nevyplácí ...
Jde o jeden takový "barový dialog", zaznamenaný včetně myšlenkových pochodů :-). Tučno...
Na vojně jsem měl jediného kamaráda, který si zasloužil takové označení. Jmenoval se Jan Petras ...
Starý mostek   Mostku od nikud nikam vábíš mě a přitahuješ tak krásně neužitečn...
Pan Dan se rozvaloval na útulném místě spolujezdce a ospale pozoroval, jak za okny monotónně ubíh...
Až jednou zestárnu chci žít na konci světa v omšelé chaloupce co chátrá celá léta ...
Dařbuján a Pan Kofola   Kofola: Pan Dařbuján? Mohl bych s vámi chvíli pohovořit, pane dokt...
Sasanky   V sasankovém lese jásá to a zvoní bělá se vše nadějí vlhkou vůní v...
V koutku Pod lampičkou V ruce svetr Co párat má. Nepláče Jen slzy v srdci. Cítí se sama Nik...
0