Reportáž

Kamínkáři

Dopis malíři

(Kamínkáři)

Nedávno jsem šel parkem. Zhruba uprostřed jsem zahlédl pod jedním stromem cosi barevného. Můj první dojem byl, že se jedná o alobalové víko od jogurtu. Docela mě to rozladilo. Jenže jak jsem se blížil, nabýval detail jasnějších rysů. Obal to nebyl. Tak jsem přistoupil blíž a až když jsem se sehnul, a sebral ten malý kousek něčeho, bylo mé rozladění tatam. Držel jsem v ruce malý kamínek, na který někdo namaloval krásného motýla. Těžko jej ztratil. Nejspíš ten kdosi položil kamínek ke kořenu stromu a chtěl tím nálezci udělat radost. Povedlo se. Má radost se rovnala pocitu, který má nálezce pokladu. Sice to je jen malý kamínek s motýlem, ale svou úlohu splnil dokonale. Děkuji tímto malíři za kousek štěstí, který mi věnoval. Jestliže se malíř po přečtení mého dopisu ozve, že kamínek vytratil, nebudu smutný a rád mu jej vrátím, i když má v mém sekretáři čestné místo. Svou úlohu totiž již vykonal a tak bych radost udělal i já někomu jinému. Děkuji malíři. Josef Ilko

 

Toto jsem napsal a šel jsem kamínek vyfotit. Až když jsem ho otočil, zjistil jsem, že je tam nápis fb kamínky 36301. Díky tomu jsem objevil na fejsbuku skupinu „kamínky“. Malují oblázky a dávají je na jakákoli místa v okolí. Takže hledám tímto kamínkáře, neboli majitele motýlka.

 

Později mi bylo doporučeno, abych nehledal majitele, namaloval jiný a udělal tím radost neznámému nálezci. Jenže, kdybych já namaloval kamínek, bylo by to opravdu jako víko od jogurtu.

5/5 (1)

O autorovi

Josef Stráca Ilko

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Četba díla zabere cca 2 min.
Noční režim
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)

Poslední příspěvky autora:


Noční režim
Četba díla zabere cca 2 min.
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
5/5 (1)
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora


Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

V bouřkové noci spatřila jsem anděla, Oči upírající se k obloze, kolem něj temný svět ...
Mám ráda tvoje dotyky, jak mi hladíš ramena, tvář i kotníky. Mám ráda, když mě políbíš......
nechceš-li se mnou být – nemusíš. - ne – to ty se mi nehnusíš -   chceš-li být ...
  Žaluji na politiky, kteří si z nás dělají legraci Žaluji na předsedu vlády, který se ...
Chtěl sem něco všedního dne k tomu poetický šlahoun a něco, co se mi nelíbí takovýty k...
Jiskřící oči do prázdna hledí, zrychlil se dech, napnula hruď. Krev se již v žilách ředí, v ...
Sci-fi příběh pro nejlepšího tátu na světě. Napsal Ephe. V propastné hlubině nekonečného ves...
Je velká naděje a naděje zůstává. Odchází poslední, jako když kapitán opouští svou loď. Ale...
Viděl jsem tě krvácet s pocitem upíra upřeným pohledem laskal tvou krásu oddělen od tebe...
U Hotche doma: Skládal jsem nově koupenou postýlku pro miminko. Já a moje žena Hayley jsme čekali ...
   Skrytá v kouři cigaret, jsem pozorovala kolemjdoucí, kteří pospíchali sem a tam. Proplétali s...
Mám radost, že je zase pátek. Jedu právě autem po dálnici a myslím na ni a na jejího syna Břetis...
Byla zvláštní, podivínská, pro mnohé možná trochu jiná. Těžko se hledají slova, jež popsala...
Každý dnes píše o radosti a lásce, je to však jen o sexu a výplatní pásce. Objevila se víla, ...
Blažená se špínou za nehtama že dala jsem něco přírodě Až nadejde čas i ona mi dá...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Než vtrhnu na jeviště do pálených písmen v chóru okamžení do bitvy slov a dobrodění ne...
Ráno Ze slunce se vůně snesla Nabral jsem si celou pěst Vytáhla mě z mého křesla Čichám č...
Mám nápad za všechny prachy tak pojď se mnou hledat blázny světa kontrole se vymykají zrovna ...
[embed]https://www.youtube.com/watch?v=kE2I11TAgLo[/embed] Autoři Josef Stráca Ilko a Richard Bob...
Již nejsem, co jsem býval, jsem sám, slabý a nemocný. Kde je doba, kdy jsem o tobě sníval, kdo ...
Zas vezmu na dlaň světla, paprsky položím na oltář zrcadla. Až chvějivý třpyt vykouzlí na skel...
Chybičku po chybičce Život nám odstříhává, Jako trpělivý zahradník Větvičku po vět...
bodavý svit zlatého slunce na širém obzoru pluje napříč blankytně modrou hladinou a odr...
Duše. Ta krásná, křišťálově čistá slzička v našem nitru, se kterou se každý z nás narodí....
Šál potřísněn krví byl, když záhy se setmělo, pach smrti přivábil peklem čpějící tě...
Kakosty   V údolí lučních kakostů se říčka Desinka jako stužka v zákrutech meandrů a p...
Zlatý slavík   Smrtka: Tak jsem tady živáčku. Co jste si přál? Povím vám, že je to otrav...
Kec mi lačni „Juj, ta ja mi ci hutorila, že kebi ši ňebul pažravi, jak tvoja mac, mohol ši buc t...
předchozí část zde   IV. Droga Jiří čekal, až se jej na To kultista konečně zeptá. ...
Zjistil jsem to až na cestě k autobusu. Navyklým způsobem jsem chtěl stále sklouzávající brýle ...
0