Už v boha nevěřím,
věřím v kroužící satelit.
Doba nám dala křídla,
tak se můžem osmělit.
Boha jsme již zabili,
výsledky vědy nás opili.
Nevěříme v krásnou přírodu,
co všemu byla u zrodu.
Věříme jen sami sobě,
ale co když se octneme v hrobě.
Kdo nás za ruku povede,
když půjdem náhodou do nebe?
Nenavštěvujeme kostely,
umíráme s robotem v posteli.
Je to umělá doba.
Buď rád, že umíráš doma.
Příroda tě opět přijímá v náruč svou,
teď už tvé nářky a prosby nepomohou.