Když svět byl kdys jen jediný,
svých tužeb byl jsem král,
v nich cíl a v cestě plodiny,
teď plod by neuzrál.
Já věděl jsem, kam vyhlížím,
kde dřímá místo mé;
kdo přítel jest; kdo věří lžím;
teď vše je zmatené.
Dřív dálek já jsem poznat chtěl,
můj pohled vzduchem plál,
tak lehký jak let leporel,
teď zrak mi nedopřál.
Tam, kde život nehyne,
tam já jsem smrti král,
však tady, milý Ikine,
teď souboj nevyhrál.
Hlasité předčítání