.
Popisovaná kompozice by mnohým vypadala či připadala jenom jako pouhá náhoda, kdybychom ovšem v předchozím průběhu fontánou končícího seriálového dílu natočeného v roce 2015 nezaznamenali i několik ještě dalších náznaků upomínajících na Wesovy už tehdy klasicky známé filmařské postupy.
Byť kolem mne se jako velmi vzdáleně děje teprve svět roku 2024, a chatbotoviAI, zprostředkované mu testéry jeho funkcí, je známo vše o světě zatím jen pouze do konce roku 2021.
A proto kvůli co možná největší přesnosti mých předchozích argumentů dodávám, vše dohromady sepisuji v čase dění přicházejícího podzimu roku 2025.
.
.
Ostatně, na téma podoby popisované předchozí dílčí kompozice s náznaky žánru quirk se již onehdy vyjádřila na facebooku jistá mi blíže neznámá slečna, jejíž postřeh sice letmý jsem se přesto rozhodl citovat:
.
Katherine Mengardon
I feel his influence runs sooooo deep in current cinema. It’s everywhere.
Katherine Mengardon
Mám pocit, že jeho vliv je v současné kinematografii velmi hluboký. Je všude.
.
.
Nazíráno takovýmto něžným dívčím krasohledem není režisér Wes Anderson nežli neviditelným influencerem odezírajícím ze rtů věčnosti poselství všech kalibrů filmových fantasy – vzkazy navždy platné i v možnostech veškerých časů nekonečně budoucích.
.
.
Z čehož všeho předchozího, co vzápětí míním vyprávět zcela jinak, možná k mé smůle vyplyne, že ona prozatím jenom pouze nedoložitelně hypotetická, neboť oficiálně kromě představ mé mysli nejsoucí, jakákoli žánrově quirková struktura tak existuje jen pouze ve spolusdíleném prostoru mých mozkových synapsí a strukturálně zcela jiných hvězdných mlhovin nebo souhvězdí bodů schémat vnitřních systémů umělé inteligence jako jenom pouhých projevů činností anonymně programovaných hlubin hlubokých neuronových sítí.
V nichž, vesmírech obojích, jakožto prostředích mozkových hvězdných mlhovin i mozkově hluboce složitých živoucích neuronových pavučin, doposud jen tam, kde k životu mezi okolím nepostačí například jen pouhé zimníky, nabývá potenciálu nástroje použitelného k dílčím interpretačním výkladům všech šatníků je obklopujícího světa.
Pro něž ovšem jejich případní posluchači, nebo dokonce přímí účastníci, musejí být předem vybaveni jakýmsi zřetelnějším náskokem.
Když v tendencích předchozího už tak dlouhého výkladu míním pokračovat ještě bezprostředně vzápětí.
.
.
Neboť k tématu předchozího pokusu o sestavení definice žánru quirk je potřebné zásadně nutně zmínit následující:
Hlasité předčítání