Pozvedl svou hlavu k nebi,
k těm velkým bílým polštářům.
Ach!
Smět se tak na ně položit.
Světem plout kam se zachce
a v lehkosti bytí žít.
Zem ho volá zpátky,
stébly lechtá po patách.
Tak opouští svůj sen.
Ale
k novým zítřkům
s příslibem.
Buď tím, kým chceš být, a nezajímej se o to, co si myslí ostatní.
Hlasité předčítání