o chlapa, s nímž muže předtím podvedla,
a tak se neprodleně – pro nepřekonatelný odpor – rozvedla a milence si domů přivedla…
Já vím, milé děti, že to nikoho nezajímá,
když všechny dnes z bubáka Babiše hrůza jímá!
Nesmrtelný naštěstí nikdo není,
i řady mocipánů smrt plošně plení!
Taktéž Fidel, co hřímal vztekle,
už havana bafá v pekle,
Che Guevaru zve na kubánský rum
a strmě tržby zvedá tamním barům…
Adios, companěros!
Vniveč přišlo vaše dílo!
Váš život byl trapný klip!
Dobře s vámi bylo.
Však bez vás mnohem líp!
A nejlíp bude,
až nejen zrůdy rudé,
ale i ty hnědé Satan k sobě povolá!
Až i nad Ortelem ortel zubatá vynese
(ona jak Radmila je přísná,
stvořena ze stejného těsta:
přestupky sčítá a pak tvrdě trestá),
až u nejvyšší instance pohoří
i poslední nácek ze schwarzwaldského pohoří,
jež mu připomíná poprsí Evy Braunové,
ty cicky nacistické
té stvůry narcistické…
Jenomže už natolik z kloubů vymknuta je doba,
že ceny sbírají oba,
bolševik i nácek,
a každý má svůj fanclub
a každý fanda, ač ze svého idolu je naměkko,
do krve se za něj tvrdě bere!
Ze všeho nejvíce však mne sere
(pardon: irituje) nikoli vzestup pravice
a mobilizace levice,
nýbrž vyhasínání tradice,
tradičních hodnot devalvace!
Každý jen ven, za hranice, do ciziny se žene,
hroudou rodnou pohrdaje,
dusíc se zde, sevřen a stísněn,
vždyť co tady,
zde jen Zhoubný nádor heavy metan vypouští
a Citron poslední zbytky invence vymačkává,
proto vzhůru do světa!
Tu do Bordeaux, kde billboard do bordelu zve,
tu do Bilbaa, kde Rocky Balboa
Bilba Pytlíka bryskně balzamuje;
ještě neokusit paellu a nezajít na corridu
a už hurá na Floridu, kde si Jágr žehlí puky,
či až do Montrealu,
který je ještě více z ruky,
a kanec Plekanec tam Lucku Vondráčkovou


























No já ve skutečnosti do šuplíku nepíšu, vyšlo mi už 14 knih, tato báseň je z mé nejčerstvější, právě vyšlé sbírky Jak básníci bojují s islámem (152 str., 120 Kč + poštovné, kdyby snad měl někdo zájem…).