Poezie

Prosinec 25
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Adel Raven

Prosinec 25

 

Blátivá pomazánka na ulici sní,

skvostně se k ní klaní jemný větřík,

a načechrané mlhy vlhké líbání,

i když chodník neodívá sněhu svetřík.

 

První svátek vánoční tak tiše přede,

a pod nehty se zima zakusuje,

tak hebce volá do ouška, co vše svede,

i když křehká vločka kol nepoletuje.

 

Magická vzducholoď přiváží koledy,

které se sypou po kopcích jak peříčka,

i když bez bílého pláště jsou pohledy,

tak plní se nejtajnější přáníčka.

 

Jen pár nocí a starý rok bude pohřben,

važme si, že nám nový bude souzen.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Adel Raven

Mé zorničky se rozšířily radostí, když loni, během předvánočního úklidu pod prachovým obláčkem, mé mrštné prsty nalezly sbírku básní a povídek. Nebyl to ledajaký nález, ale byl to skokanský můstek do mých vlastních vzpomínek.
V zápalu melancholie jsem zkoušela opět něco nového vytvořit. A brzy jsem došla ke zjištění, že mě psaní stále bavilo.
Jenom jsem občas neměla volné ruce (se třemi dětmi to prostě vždycky nejde), takže část textů jsem začala vymýšlet tak, že jsem si je rovnou recitovala nebo zpívala (jedná se o můj rekreační zpěv) a nahrávala do telefonu.

V září jsem si založila účet na YouTube, kam umisťuji své vlastní texty v doprovodu ai (povětšinou v doprovodu AI). A od začátku školního roku mám také předsevzetí, že každý den napíšu alespoň jeden sonet...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

oči upřené do reflektorů, oba slepí, napůl hluší, ale srdce nám divoce bu...
  Kdo projde skrze zamrzlou bránu, v jejím křišťálu spatří tvou tvář, srdce mu skočí ...
co více v životě lze moci chtít nežli jen ve vlastním životě bdít? vlastního bytí si vě...
Kovovým monstrem vezu se, Tkví mi v hlavě, zda svleču se, Ze všeho temného, co na mě vidí, Ne...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
A green leaf floating on top of a body of water
Zobuď sa drahá, Zobuď sa zo zlého sa. Zobuď sa zdravá do krásneho slnečného dňa. Zobuď sa z...
  Já chtěla bych ti alespoň jednou říct že ze studny mých citů můžeš čerpat víc tak ...
Nechci budit zdáníAbych nebyl nazýván BohemŽe splním každé tvoje přáníTřeba sehnat koně s je...
  Dýchej Utíkej Zvíře za tebou běží Zvíře s lidskou tváří Nikdy Všude Jsou opov...
Všechno je omrzlý Zima, která pálí na prstech Ale v noci když jsem četl, padaly z nebe dokonal...
na smrt se neumírá – na smrt se žije! - a na život všichni umřeme! - zítra nás čeká jen...
Ty krásná zalitá světlem bílá moje lani v katedrále přírody obkroužená svatozáří mal...
(Věnováno Brněnské zednářské lóži Cestou Světla) Rozpuštěn v tepnách Všehomíra stal se t...
Já jsem liška BystrouškaZakousnu se ti do ouškaA chytneš možná vzteklinuProtože sežrala jsem zde...
Klopýtá políčky po šachovnici, na koně sedá a před střelcem ujíždí, však z boje utíkají ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

A bylo šero... A všude kolem podzim a listí, a listí a šero. Co stvořil podzim v prostoru, to pro...
Pod dekou ohvězděné noci, na obláčcích baletí bosi, kouzelní v lesku tanečníci, skrývajíc ka...
Kde křičí skonalí žízniví není jsoucna pranic a svět zdmi v nekonečnu oplocen absurdní svět,...
Jako když motýl zatřepe křídly jako když slunce zahřeje tvář jako když pohladí někdo milý ...
Zemřela jsem. A strašně mě to zasáhlo. Nevím jak. Proč se to stalo. Všechno se zdálo být v p...
Sluneční hodiny v nebi se vlečou. Jak vrabec v hrsti ti mimoděk uletěl. Neptej se kam, vždyť n...
být živou mrtvolou – to jsou fakt muka! - nesmět se ani hnout - ruka mi cuká - snad ten nůž pop...
říkám si proč ne – i když... co já vím o tom? - není čas přemýšlet - možná až potom - ...
Cíl   Orosené půvaby ranní vláhy kol mého pasu něžně tancovaly do klubka naděje mě vm...
Na měsíční podkově houpal se chlapec hvězdný trojúhelník tiše pozoroval s údivem se nadechov...
sedím s tebou sám na bytě a pokouším se zabít tě… ostatně tu sedím sám - sám s tebou ...
uprostřed vln betonu - který musí opravit - a skučením severního větru - co opírá se mi...
Chce se mi spát, Jen nevím si s tím rady. Myšlenky, starosti, strasti, Volají, přímo křičí ...
  Pouliční umělec housle ovládal, noty při dopadu na zem cinkaly, smutek i žal se do rokle ...
  na stěně skvěje se kousek tvého nitra – ten obraz od tebe co sama jsi utkala z pavučiny ...
0