Nahé nebe
Abstrakce

Četba díla zabere cca 1 min.

Publikováno před 3 týdny

Autor: Adel Raven

Nahé nebe

Nahé nebe obzor objímá

Slunce k zemi signál vysílá

Do pláště léta stráně odívá

U slaných vln v dálném kraji

Tiše v písku blahem taji

Tam kde skrýš maj mořské panny

Těším se já na pozvání

Ač krásně mi je, mé nitro hnije

Stesk netouží po cizině.

V srdci lesa má duše plesá

V zákoutí hor síla snívá

Do dálky zrak upřeně se dívá

V melodii vůně lučních květů, kopce se sklání aby políbily řeku

V pachuti ozvěn letní bouře,

Mračna kynou, aby naplnily louže.

V tónu kořeněného vánku

Vítán je den do spánku

V hlasu peprného deště

Smýván je dnešek lehce.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Adel Raven

Mé zorničky se rozšířily radostí, když loni, během předvánočního úklidu pod prachovým obláčkem, mé mrštné prsty nalezly sbírku básní a povídek. Nebyl to ledajaký nález, ale byl to skokanský můstek do mých vlastních vzpomínek.
V zápalu melancholie jsem zkoušela opět něco nového vytvořit. A brzy jsem došla ke zjištění, že mě psaní stále bavilo.
Jenom jsem občas neměla volné ruce (se třemi dětmi to prostě vždycky nejde), takže část textů jsem začala vymýšlet tak, že jsem si je rovnou recitovala nebo zpívala (jedná se o můj rekreační zpěv) a nahrávala do telefonu.

V září jsem si založila účet na YouTube, kam umisťuji své vlastní texty v doprovodu ai (povětšinou v doprovodu AI). A od začátku školního roku mám také předsevzetí, že každý den napíšu alespoň jeden sonet...

Zobrazit všechny příspěvky