Poslední svíce dohasíná,
bolí mě oči a srdce.
Poznal jsem, že jsi úplně jiná.
Jak láska je pomíjivá…
Chtěl jsem ti verše psát,
teď už ale nechci.
Měl jsem tě moc rád,
teď vynechám veršované kecy.
Tvé nahé tělo bylo mou zárukou,
rád jsem tě nosil na rukou.
Cosi však vyhořelo.
Zbylo jen tvoje krásné tělo.
Teď patří jinému a ne mně,
jak je to v dramatu dojemné.
Zůstaly jen barevné vzpomínky,
jako v mozaice když skládáš kamínky.
Děkuji Vám.Tak nějak si hraji se slovy,ale vždy to také nevyjde.
Hlasité předčítání
Máte zajímavé verše a úžasný cit pro výběr obrázku. Vytváří to vždy hezký celek, příjemně se to doplňuje.