Poezie

Melancholie
Četba díla zabere cca 1 min.

Autor: Adel Raven

Melancholie

 

V pěně mořské se vlnily vzpomínky,

jenž jazyk oceánu slízl z pláže,

plavaly smyslně jak vnadné blondýnky,

které potřebovaly osobní stráže.

 

Parník vodní stopu přesně následoval,

cestu myšlenek minulých kopíroval,

pomalu se ze současnosti vytrácel,

a melancholií se nazpět dostával.

 

Skládačka z včerejšků obraz tvořila,

na něm šlo krásně rozeznat známé tváře,

nálada se dále do hlubin nořila,

a touha stala v šatech u oltáře.

 

Historie jsou proběhlé skutečnosti,

ale žít se má v krásách současnosti.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Adel Raven

Mé zorničky se rozšířily radostí, když loni, během předvánočního úklidu pod prachovým obláčkem, mé mrštné prsty nalezly sbírku básní a povídek. Nebyl to ledajaký nález, ale byl to skokanský můstek do mých vlastních vzpomínek.
V zápalu melancholie jsem zkoušela opět něco nového vytvořit. A brzy jsem došla ke zjištění, že mě psaní stále bavilo.
Jenom jsem občas neměla volné ruce (se třemi dětmi to prostě vždycky nejde), takže část textů jsem začala vymýšlet tak, že jsem si je rovnou recitovala nebo zpívala (jedná se o můj rekreační zpěv) a nahrávala do telefonu.

V září jsem si založila účet na YouTube, kam umisťuji své vlastní texty v doprovodu ai (povětšinou v doprovodu AI). A od začátku školního roku mám také předsevzetí, že každý den napíšu alespoň jeden sonet...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Kdo mi co dluží a kdo nedluží? Hoří západ v kaluži vztahů. Hasíme malé velké požár...
rok co rok lhalas mi přes všechno krásné co jsme rok po roce spolu prožili… byla jsi světlo...
Okamžik   v éterickém rozplynutí ...
hanebný konec hnusného snu. - bojím se že už neusnu. nebo jsem usnul? nebo bdím? - mám st...
https://youtu.be/XrOuTnP_lw0?si=0fjC6Z036T6fK0Rv Já občas z výšky k povrchu padám pod tíhou katas...
Když vylezla jsem na Eggishorn, slyšela jsem zvonit zvon - - zvon svého srdce. V mém těle h...
green led trees on green grass during golden hour
Dnes viděla jsem sluníčko a bylas to Ty, babičko. Bylas to Ty a s Tebou celé nebe cítila jsem smute...
Jednou postavím si důmNa měsíci u Moře parTam uplatním všechen svůj umDaleko od lidí, kde není ...
Ráno se opírá o okenní rámy Se silou hrotu oštěpu A elegancí dámy Jeho světlo se láme ve...
Zachumlám se do červánků, budu jedním z nich. Vrabci, kosi, pěnkavice zpívat budou ve větvích...
žral jsem tě pro tvoje kozy - žral a proto furt za tebou lozil. a když jsi mě nenechala si ani...
Rád mě vidíš se smát, jedním dechem se zamilovat. Rád vidíš, jak podléhám tvým očím, pod...
Kde jsi Procházíš se teď možná Javorovou alejí Listy, ty zetlejí Ale ty mrkáš víčky s dlo...
Doba a doteky černých brýlí Mizerný kafe v nonstopu V sobotu Ve tři čtvrtě na šest Jsem v to...
Omlouvám   Omlouvám, svoje boty omlouvám za chůzi, která bolí Omlouvám, svoje ruce omlouv...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Má omalovánka se vybarví snadno, když dotek její dlaně mi otevře den, a černobílo je rychle ro...
Nic? Poslouchej lépe! Pořád nic? Tak pojď blíž. Polož hlavu na mou hruď. Už slyš...
Sněží   Skoro o nic neběží tak to mám ráda vločka se za vločkou na zem tiše skládá. J...
Můj přítel navštívil mě zrána v temné komoře mého čekání na záchvěv probuzené účasti...
malíř
Malíř maluje ve vrstvách. Šedá kůra mozková lososově růžové paměti, levá – pravá hemis...
A bride and groom are standing on a dock
Si ako vlastná značka heroinu. Si ako priestor na extra batožinu. Si ako adrenalín v nebezpečnej ...
idea ideu navzájem ničí - ty znělé potichu jsou tišší – tišší - už jenom hluší je v...
Svit slunce kouzlí z kapek ledu démanty, smrk zdraví v připažení třpytem sněžných krust mod...
Kouk or Weed? Co překročení řeky času změní na kultuře zestárlý most, který podpír...
Zahlédla jsem červený svetr se sobem, to zvíře na mě čumělo jak komparsy, vzala jsem ten teplý...
Prosinec 25   Blátivá pomazánka na ulici sní, skvostně se k ní klaní jemný větřík, a ...
  Zrození Vaječník, vejcovod, A děloha, lidský plod. Soustava, co život rozdává. D...
Poslední rozloučení Nenapadají mne ta správná slova, jimiž popsala bych, jak jsem miloval...
Strach měl v mé hlavě lekci baletu, otazník ke mně spínací špendlík připnul, já bál jse...
Adeline Brandon, San Francisko 21/25 Amerika - Jiný svět Mluvil pomalu a jasně, Oči mu běhal...
0