Poezie

Melancholie
Četba díla zabere cca 1 min.

Img 20241122 192207
Autor: Adel Raven

Melancholie

 

V pěně mořské se vlnily vzpomínky,

jenž jazyk oceánu slízl z pláže,

plavaly smyslně jak vnadné blondýnky,

které potřebovaly osobní stráže.

 

Parník vodní stopu přesně následoval,

cestu myšlenek minulých kopíroval,

pomalu se ze současnosti vytrácel,

a melancholií se nazpět dostával.

 

Skládačka z včerejšků obraz tvořila,

na něm šlo krásně rozeznat známé tváře,

nálada se dále do hlubin nořila,

a touha stala v šatech u oltáře.

 

Historie jsou proběhlé skutečnosti,

ale žít se má v krásách současnosti.

O autorovi

Adel Raven

Mé zorničky se rozšířily radostí, když loni, během předvánočního úklidu pod prachovým obláčkem, mé mrštné prsty nalezly sbírku básní a povídek. Nebyl to ledajaký nález, ale byl to skokanský můstek do mých vlastních vzpomínek.
V zápalu melancholie jsem zkoušela opět něco nového vytvořit. A brzy jsem došla ke zjištění, že mě psaní stále bavilo.
Jenom jsem občas neměla volné ruce (se třemi dětmi to prostě vždycky nejde), takže část textů jsem začala vymýšlet tak, že jsem si je rovnou recitovala nebo zpívala (jedná se o můj rekreační zpěv) a nahrávala do telefonu.

V září jsem si založila účet na YouTube, kam umisťuji své vlastní texty v doprovodu ai (povětšinou v doprovodu AI). A od začátku školního roku mám také předsevzetí, že každý den napíšu alespoň jeden sonet...

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆

Poslední příspěvky autora:

Velikost textu
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Poslední příspěvky autora

Jak se ti to líbilo?

☆ Nehodnoceno ☆
Přidej svou minirecenzi:

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

  Pouliční umělec housle ovládal, noty při dopadu na zem cinkaly, smutek i žal se do rokle ...
Nejede výtah, zase musím po schodech, nebudu sípat. Půjdu pěkně v klidu. Na co mít strach, ...
Struny podzimu   Zas znějí tóny něžné melodie to podzim zvolna přichází u srdce jímá lehk...
Až za úsvitů v údolí, kde si smutek dovolí, tiskne ve své dlani měkce dva malinké lesklé sk...
Potichý šepot, šumění listů, studený vánek, vzdávám hold místům, zalitým vodou, líbez...
A woman standing in front of a mountain range
Prečo moje oči stále plačú. Prečo sa mi moje ruky trasú. Prečo sa mi môj hlas chveje, a to ...
jak se mám? mám se jak židle postavená do kouta. mám se jako obraz na nějž nikdo nekouká neb...
Po autorkém čtení seděli jsme v salónku, kam nikdo, krom obsluhy lačnící po našem odchodu, necho...
křičela „bolí to! – ach. auky. auky!“ já zas „mě mrzí to... tak čauky mňauky.“ – dn...
Sedm piv, tak co? 3 ráno Co se takhle jít projít? Jen tak Zase si povíme o svých pocitech a budeme s...
Vzpomínám, byl jsem už dávno označen. Značka, co táhne se za mnou jak Jackie Chan. Občas m...
Chuť tvého klitorisu zhořkla mi na rtech, už nechci se probouzet ze snů, chuť klitorisu, zhořk...
Chiméra Nad lesy, úvaly, nad temnou krajinou, průletem odvážným oko mé popatřilo, co kdysi b...
Vozka
Dávno již utichl přívětivý lomoz dostavníků   Sotva jeden vetchý kočí – vozka ...
Demonstrace sněhuláků před budovou vládyTichý protest chladných tělGlobální oteplení by rádi ...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Strach měl v mé hlavě lekci baletu, otazník ke mně spínací špendlík připnul, já bál jse...
Zaváté město   Zaváté          zakleté                  ztrace...
Ty má hvězdo vánočníJako jedna z málaKdyž přišel jsem po nočníNa mně si se smálaO samotě ce...
všechno je zbytečné a všechno pomine - vše co se narodí zas brzy zahyne… - o sobě zb...
  cestování – to je zlo! žere to jen prachy. a co z toho vylezlo? – hrůzy. děsy. strachy!...
Ledové zrcadlo
Strach nad městem . V myslích to je co sídlí nad městem krajem, státem, světem. Sk...
Moje dušeJméno máMoje dušeNejsem jáMoje dušeSe mnou žijeMé tělo si oblékáMoje dušeTouží rů...
A woman swims underwater with bubbles.
Percepce diskontinua (PHN – onemocnění senzorickým deficitem)   Den a noc Země a o...
hodina příchozí pomalu utíká – to co mi dochází hned mi zas uniká a co mi uniklo pozdě mi do...
Bouře, blesky, třesky, plesky Stmívá se, slunce náhle odvrací svou jasnou tvář… Avšak m...
Teď vločky mají chvilky násobilky, a jak peří prachová se snáší, peřiny pohádek vítaj prvn...
Díky táto
Ty roky s tebou byly krásnéA takové budou i vzpomínkyTvůj odchod bolí, to je jasnéAle čas to obro...
býváme debilní hovada… - dáváme jen co kdo dostává. a člověk člověku za zády směje s...
Pro svůj pohled nevinnýPro svou čistou dušiPropláchl jsem si ledvinyA teď už mi to zase slušíBy...
Na linkách metra c-a c-a válečná čača vládne vesmírnému taktu ~Um čača um čača~ Ve stavu, kd...
Hlasité předčítání

Souvislé předčítání vícestránkových titulů (experim.):
Připraveno