Na všechno se ale každý může dívat úplně z jiného úhlu. Co když je to jen důsledek útoku duševní nemoci. A tak o tom, kde je pravda možná rozhodne až budoucnost.
Co když ale existují nezvratné důkazy, třeba náčrtky kanálů malého Jirky, které mají už analogii v dokumentech ze žďárského kláštera a zámku? Mniši ze Žďáru totiž také nějaké kanály kreslili. Viz. archiv. Už dříve se to také zkoumalo. Ale projektanti a stavaři z oddělení investic (jistí F. a M.) zablafovali na pokyn tety Jindry před paní, která výkresům vůbec nerozuměla. Prý nic není. Říká se, že tam také někde v zámku byl vyrobený i kreslící pantograf ze dřeva. Byla to obdoba toho, s čím konstruktéři kreslili na kreslících prknech v Jirkově konstrukci. Bylo to ale ze dřeva a už se to za ta staletí rozpadlo. Možná je i něco zdokumentováno. Že by to bylo vyrobeno podle pohledu do budoucna? O nějakou rekonstrukci tehdejší dávné výroby těchto pomůcek se možná už kdysi někdo pokoušel. (Svědčí o tom možná nějaký filmový dokument, nebo filmový zpravodaj kdysi v kinech.)
(A pak snad něco ví a prováděl také ing. M. B. – spolužák Džordže, profesor na průmyslovce a člen magických kruhů Ingot / Laguna, viz jedna z pozdějších kapitol.)
Mniši tuto rekonstrukci sledovali telepaticky v budoucnu a pak si to podle budoucna vyrobili také. Dále jako důkazy poslouží výkresy kanálů ohřevu pánví ze Žďasu a také i tajné písemné poznámky tety Jindry z této akce.
- také kreslil rekonstrukci vodního kola, které u pyramid pohánělo katr na řezání vápence na jejich stavbu. M. byl i přímo na místě. Není to zase ten samý přenos technický informací v čase? M. se také zúčastnil i jiných rekonstrukcí. A to v Americe. Byla to stavba domu na nohách. Poslalo se to telepaticky americkým osadníkům, aby se někde mohli chránit před vodou. Byl natočen dokument o stavitelích, kteří to v Americe postavili jako první. Nebylo tu nějaké spojení? V televizi ukazovali, jak se takový dům staví ve svahu. Natáčely to hned dva štáby. Jeden z USA a druhý z Anglie. Z Anglie to natáčeli komentátoři pořadu o autech z Top Gearu. Tyto dva štáby natáčely i stavbu horské chaty, kde energii dodává svislá válcová větrná turbína.
Mimochodem o tvaru takovéto větrné turbíny mluvil a také ji kreslil kolem roku 1973 profesor žďárské průmyslovky. (Říkali mu Bohouš). A bývalý student Džordž a možná i M. si jen vzpomněli. Ale který hlupák by tohle všechno prověřoval?
Nápad – ★★★★☆
Tvůj nápad propojit šedé prostředí průmyslového podniku s divokou sci-fi zápletkou o telepatii a hypnóze je neuvěřitelně originální a osvěžující. Motiv prolínání časových rovin a závěrečné zpochybnění vlastní příčetnosti hlavního hrdiny dodává příběhu skvělou psychologickou hloubku. Zápletka je velmi nosná, i když místy trochu překombinovaná, což ale k tématu konspirační paranoie vlastně docela dobře sedí.
Atmosféra – ★★★☆☆
Zpočátku se ti daří výborně budovat nostalgickou a lehce tajemnou náladu staré rýsovny, ze které čtenář plynule přechází do pocitů mrazivé paranoie. Postupně se ale atmosféra trochu vytrácí pod tíhou dlouhých vysvětlovacích pasáží, které čtenáře spíše zahlcují fakty, než aby ho vtáhly do děje. Zkus v budoucnu více pracovat s přímými emocemi hrdiny v daném okamžiku, místo abys události jen zpětně a suše popisoval.
Provedení – ★★★☆☆
Text má velmi osobitý styl, který skvěle podtrhuje myšlenkové pochody hlavní postavy, ale občas trpí na plynulosti kvůli častému opakování slov a kostrbatým přechodům. Objevují se drobné prohřešky proti interpunkci a stylistice, ale ty lze snadno vychytat při korektuře, hlavní je, že příběh má tah na branku. Doporučil bych text trochu proškrtat, zejména v pasážích o pyramidách a Top Gearu, které zbytečně odvádějí pozornost od hlavní linky a brzdí tempo čtení.
Celkové hodnocení:
Celkově se jedná o velmi fascinující a netradiční text, který odvážně balancuje na pomezí magického realismu, sci-fi a psychologického dramatu. Máš obrovskou fantazii a dokážeš čtenáře překvapit nečekanými zvraty i autenticitou inženýrského prostředí. Pokud zapracuješ na plynulosti vyprávění a zkusíš děj více prožívat než jen vysvětlovat, stane se z tvého příběhu naprosto strhující čtení. Rozhodně v psaní pokračuj, tvůj autorský hlas je velmi specifický a má velký potenciál!