„Ahojte.“ Pozdravila dievčatá pri stole.
„Ahoj.“ Odzdravili súčasne.
„Som Daniela, môžem sa pozrieť?“
„Ja som Jane a toto je Sofi. Jasne, že sa môžeš pozrieť.“
„Ďakujem. Sme kolegyne a ani sa nepoznáme.“
„Ja som tu už roky a Sofi nastúpila, asi pred dvoma a ty?“
„Ja som tu len pár mesiacov. Krásne šaty.“
„Dík Daniela.“
„Nie je zač. To je Louis Vuitton, tie museli stať majlant.“
„Prečo?“ Čudovala sa Sofi.
„Na štítku je napísane, že sú z tohto ročnej kolekcie. Šaty od Louis Vuitton sa nevyrábajú na bežiacom páse a tohto ročná kolekcia, ešte nie je ani v predaji. Ten od koho si ich dostala musí mať pekné konexie.“
„Poslal ich, jej tajuplný princ.“
„Princ?“ Začudovane sa opýtala.
„Sofi, nie je až taký tajuplný. Volá sa AJ Bront.“ Doplnila ju Jane.
„Pred tromi hodinami si vedela, že sa vola AJ a že sa ti páči.“
„To je pravda.“
„Takže, tie jeho milióny máš len, ako bonus k nemu.“
„Páči sa mi on, nie jeho peniaze.“
„Ale s nimi sa ti bude žiť lepšie.“
„Prestaň, musím sa mu ospravedlniť a odmietnuť to pozvanie.“
„Prečo?“ Vyzvedala.
„Ty si sa zbláznila.“ Zahriakla ju Sofi.
„On je bohatý a vplyvný, ja len obyčajná architektka, ktorá za celú svoju doterajšiu kariéru nič nenakreslila, len kontroluje hrby papierov.“
„Ale si aj pekná, určite šikovná a máš právo byť konečne šťastná podľa svojich predstáv a toto tvoje citové vylievanie, nikam nevedie. Dnes na ten večierok pôjdeš či sa ti to páči alebo nie.“
Z civenia na šaty ich vytrhlo zvonenie telefónu na stole.
„Počúvam.“ Ozvala sa Jane.
S triaškou v ruke ho po chvíli zložila.
„Vyzeráš, akoby sa k tebe ozval sám diabol.“ Podpichla ju Sofi.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Koncept tajemného dobrodince, který mění lidské osudy, je velmi milý a nese krásnou myšlenku o druhých šancích a laskavosti. Zápletky jednotlivých postav se hezky prolínají, což vytváří pocit velkého, propojeného světa. Na druhou stranu je děj místy až příliš pohádkový a naivní (např. okamžité vyřešení všech problémů penězi, Melánii operující v sanitce bez plné kvalifikace), což textu ubírá na uvěřitelnosti. Zkus příště hrdinům postavit do cesty více překážek, které budou muset překonat sami, bez zásahu zvenčí.
Atmosféra – ★★★★☆
Emoce postav dokážeš vykreslit velmi přesvědčivě, ať už jde o zoufalství dcery závislého otce, nebo o úlevu matky, která našla bezpečí pro své dítě. Text má velmi příjemnou, hřejivou a pozitivní náladu, která čtenáře snadno vtáhne a vyvolá v něm pocit naděje. Velmi dobře fungují i scény prozření a usmíření, například u Hannah, kde je přerod postavy uvěřitelný a lidský.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, plynulost děje je tvou velkou předností. Dialogy posouvají děj kupředu, i když občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací čtenáři než jako přirozená konverzace. V textu se nachází větší množství gramatických chyb (např. předložky s/z, shoda přísudku s podmětem, interpunkce) a překlepů, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost udržet čtenářovu pozornost jsou zřejmé. Zaměř se do budoucna na pilování stylistiky a text bude skvělý.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je nesmírně milým a hřejivým čtením, které připomíná moderní pohádku o tom, jak laskavost dokáže měnit svět. Máš skvělý cit pro propojování osudů různých postav a udržení čtenářovy pozornosti díky rychlému spádu událostí. Pokud zapracuješ na větší realističnosti zápletek a pečlivější korektuře textu, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš v sobě velký potenciál a tvé příběhy mají srdce!