„Sestra Melánii.“
„Áno.“
„Môžem Vás o niečo poprosiť?“
„Samozrejme.“
„Neviem, kde mám svoje veci? Potrebovala by som si zavolať do práce.“
„Vaše veci sú uložené mimo izby, opatrenie nemocnice, aby nám pacienti neutiekli.“ Zasmiala sa na Jane.
„Aha.“
„Použite môj telefón, ak viete číslo. Zastavím sa za päť minút preň a znova Vás skontrolujem.“
Podala Jane mobil a odišla z izby pomôcť z roznášaním raňajok. O päť minút tak ako sľúbila znova vošla do izby k Jane aj s podnosom a raňajkami. Vzala si späť telefón a zdržala sa pri Jane kým dojedla a kým ju skontroloval doktor pred tým, ako mu skončila služba. Do desiatej sa potom starala o nových pacientov a každú chvíľu usmerňovala poslíčkov s kvetmi a pozdravmi pre Jane do jej izby. Pred obedom sa zamestnávala čímkoľvek, aby nemyslela na únavu. Ktorá ju začala dobiehať. Desať minút po dvanástej, keď niesla karty na hlavný príjem sa z schodiska oproti nej vynoril AJ.
„Zdravým AJ.“
„Ahoj Melánii. Môžeme ísť za Jane?“
„Áno, samozrejme. Poďte odprevadím Vás.“
„Toto sú pán a pani Hubardovci, rodičia Jane. Toto je setra Melánii, ktorá sa stará o Jane.“ Podala im ruku na zoznámenie.
„Teší ma.“
„Ako jej je?“ Vyzvedala Carla.
„Je v poriadku, najskôr to bola len únava z lietania, vyšetrenia preukázali, že je celkom v poriadku. Dnes si u nás, ešte pobudne a zajtra môže ísť domov.“ Zastala pri dverách jej izby, pootvorila a nechala ich vstúpiť dovnútra. Ďalej sa venovala svojej práci, kým ju nevyzval doktor, aby šla s ním na kontrolu k pacientke.
„Vidím, že mate perfektnú spoločnosť, ale pochybujem že sú z rodiny.“
„Ako viete?“ Ozvalo sa jedno z dievčat vedľa postele.
„Lebo v zdravotnej karte ma napísane, bez súrodencov?“
„Mi sme sesternice, ja som z druhého kolena matkinej strany a tieto sú z otcovej.“
„No to určite. Opustite izbu skôr, ako dám zavolať ochranku.“
„Vidíš Sofi, keby si bola milšia, možno by nás tu nechal, ešte chvíľu.“ Kárala ju vedľa sediaca.
„Pán doktor, ešte chvíľu ich nechajte prosím.“
„Ako sa cítite?“ Opýtal sa jej a zmeral jej tep.
„Je mi lepšie, oveľa lepšie a odkedy sú tu tie tri bláznive sesternice najlepšie.“
Odpoveď vyčarila na tvári úsmev aj jej. Bolo všeobecné známe, že doktor Suter nemá zmysel pre humor. Na rozdiel od doktora Martina.
„Fajn, ale nie sú návštevné hodiny, mala by ste odpočívať.“
„Beriem na vedomie pán doktor, ešte chvíľu a pošlem ich po svojom.“






Nápad – ★★★☆☆
Koncept tajemného dobrodince, který mění lidské osudy, je velmi milý a nese krásnou myšlenku o druhých šancích a laskavosti. Zápletky jednotlivých postav se hezky prolínají, což vytváří pocit velkého, propojeného světa. Na druhou stranu je děj místy až příliš pohádkový a naivní (např. okamžité vyřešení všech problémů penězi, Melánii operující v sanitce bez plné kvalifikace), což textu ubírá na uvěřitelnosti. Zkus příště hrdinům postavit do cesty více překážek, které budou muset překonat sami, bez zásahu zvenčí.
Atmosféra – ★★★★☆
Emoce postav dokážeš vykreslit velmi přesvědčivě, ať už jde o zoufalství dcery závislého otce, nebo o úlevu matky, která našla bezpečí pro své dítě. Text má velmi příjemnou, hřejivou a pozitivní náladu, která čtenáře snadno vtáhne a vyvolá v něm pocit naděje. Velmi dobře fungují i scény prozření a usmíření, například u Hannah, kde je přerod postavy uvěřitelný a lidský.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, plynulost děje je tvou velkou předností. Dialogy posouvají děj kupředu, i když občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací čtenáři než jako přirozená konverzace. V textu se nachází větší množství gramatických chyb (např. předložky s/z, shoda přísudku s podmětem, interpunkce) a překlepů, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost udržet čtenářovu pozornost jsou zřejmé. Zaměř se do budoucna na pilování stylistiky a text bude skvělý.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je nesmírně milým a hřejivým čtením, které připomíná moderní pohádku o tom, jak laskavost dokáže měnit svět. Máš skvělý cit pro propojování osudů různých postav a udržení čtenářovy pozornosti díky rychlému spádu událostí. Pokud zapracuješ na větší realističnosti zápletek a pečlivější korektuře textu, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš v sobě velký potenciál a tvé příběhy mají srdce!