Kapitola IV
Daniela Cronwelová
„Ahoj ocko, volal si ma?“
„Áno Daniela, minuloročná koncoročná správa mi ukázala, nejaké nezrovnalosti v Miamskej pobočke. Chcem ťa poprosiť, aby si tam zašla.“
„Mam tu práce vyše hlavy a ty chceš, aby som išla do Miami?“
„Áno, chcem. Pover niekoho, svojím zastupovaním na pár mesiacov a aby som nezabudol. Choď tam inkognito prosím. Tak sa dozvieš viac.“
„Budem sa hrať na šéfa v utajení. To čo je nejaká reality show?“
„Žiadna reality show. Choď tam a zisti, kde je problém.“
„Ako kto tam mám ísť?“
„Choď tam ako Daniela Cronwelová, to priezvisko máš krátko. Dal som ti k nemu prichystať dokumenty do spoločnosti a pár odporúčaní s prijatím v pobočke by nemal byť problém.“
„A čo mám povedať môjmu manželovi?“
„Pravdu, že som ťa poslal do Miami zistiť, kde je problém. Tvojmu manželovi som ponúkol, aby ťa doprevádzať a našiel nové príležitosti v Miami.“
„Toto si mi mal povedať hneď, štvalo by ma to menej. Kedy máme odísť?“
„Čím skôr, tým lepšie.“
„Dobre, zariadim potrebné veci a dám ti vedieť pred odchodom.“
Daniele trvalo týždeň, kým si zariadila potrebné veci do Miami. Ďalšie dva dni jej s manželom trvalo, kým sa zabývali v dočasnom byte v Miami. Nástup na jej utajene miesto prebehol bez problémov. Pre začiatok ju umiestnili na deviatom poschodí no po mesiaci ju presunuli na jedenáste. Prvý týždeň na tomto poschodí jej dokonale otvoril oči, prečo spoločnosť pokrivkáva. Stretnutie s Hannah v prvý deň a potom každý deň ju len utvrdzovalo v jej domnienke, že ona a pár ľudí na tomto oddelení tu vlastne nemá čo robiť. Ľady sa začali lámať jedno piatkové ráno, keď na oddelenie prišli dvaja poslíčkovia jeden s kyticou a druhy s krabicou v rukách. Zložili to na stôl jednej z jej kolegýň, s ktorou, ešte nemala tu možnosť sa stretnúť. Počkala, kým sa od nich vzdialila Hannah a prešla k ním.






Nápad – ★★★☆☆
Koncept tajemného dobrodince, který mění lidské osudy, je velmi milý a nese krásnou myšlenku o druhých šancích a laskavosti. Zápletky jednotlivých postav se hezky prolínají, což vytváří pocit velkého, propojeného světa. Na druhou stranu je děj místy až příliš pohádkový a naivní (např. okamžité vyřešení všech problémů penězi, Melánii operující v sanitce bez plné kvalifikace), což textu ubírá na uvěřitelnosti. Zkus příště hrdinům postavit do cesty více překážek, které budou muset překonat sami, bez zásahu zvenčí.
Atmosféra – ★★★★☆
Emoce postav dokážeš vykreslit velmi přesvědčivě, ať už jde o zoufalství dcery závislého otce, nebo o úlevu matky, která našla bezpečí pro své dítě. Text má velmi příjemnou, hřejivou a pozitivní náladu, která čtenáře snadno vtáhne a vyvolá v něm pocit naděje. Velmi dobře fungují i scény prozření a usmíření, například u Hannah, kde je přerod postavy uvěřitelný a lidský.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, plynulost děje je tvou velkou předností. Dialogy posouvají děj kupředu, i když občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací čtenáři než jako přirozená konverzace. V textu se nachází větší množství gramatických chyb (např. předložky s/z, shoda přísudku s podmětem, interpunkce) a překlepů, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost udržet čtenářovu pozornost jsou zřejmé. Zaměř se do budoucna na pilování stylistiky a text bude skvělý.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je nesmírně milým a hřejivým čtením, které připomíná moderní pohádku o tom, jak laskavost dokáže měnit svět. Máš skvělý cit pro propojování osudů různých postav a udržení čtenářovy pozornosti díky rychlému spádu událostí. Pokud zapracuješ na větší realističnosti zápletek a pečlivější korektuře textu, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš v sobě velký potenciál a tvé příběhy mají srdce!