Úvaha

Aj ja som len človek
Četba díla zabere cca 2 min.

Podstatný klam

Chémia chcenia je prejav slabosti. 

Každý to vie, a predsa sa jej nevyhne. 

Je to závislosť. Koniec nezávislosti. Koniec samého seba.

Je to najvyšší hriech, s ktorým vzniká nový život.

Z hriechu k bezhriešnosti a nevinnosti.

Láska.

Nepíšem romantickú báseň. Opisujem nepríjemnú pravdu — pád vlastného ega. Odvahu človeka nebáť sa byť slabým!

Odovzdať sa.

Možno nie navždy, možno len na pár okamihov.

Ale odovzdať sa niekomu inému než sebe.

Je to, akoby človek v sekunde zabudol na seba.

Len tak, bez dôvodu.

Najvyšší hriech.

Intímny dotyk.

A to všetko iba kvôli pocitu.

Ten pocit je droga.

A preto môže byť nebezpečný.

Slepá dôvera v druhého človeka.

Slepá vášeň.

Dvaja slepci spoliehajúci sa jeden na druhého.

Niekedy to trvá celý ľudský život, inokedy len krátky okamih.

A pritom v tom nie je žiaden rozdiel.

Pretože čas je len ilúzia a láska len alchýmia.

Prečo je táto obyčajná chemicko-fyzikálna príčina taká dôležitá?

Vďaka nej precítiš život.

Vďaka nej sa rodí nový život.

Sme živé bytosti uväznené v časovej ilúzii a preto pre nás nič netrvá večne.

Obrat

Žijeme v monogamnej dobe plnej polygamných vzťahov.

Oboje je vlastne ľudské.

Ale uvedomele ublížiť druhému na citoch ľudské nie je.

Bolesť, plač, zúfalstvo, samota, krivda.

To je pocit praskajúceho srdca.

Oddanosť druhému sa zmenila na utrpenie, na pocit zrady.

Láska je stávka. Buď — alebo.

Vsádzaš svoje srdce, potláčaš ego.

A zrazu, nečakane, cítiš kvapky studeného potu na čele. Akoby Amor nasilu trhal šíp lásky z tvojho srdca.

Akoby nič horšie nemohlo prísť.

Ale môže — otupenosť.

Ego povstane, vezme do rúk štít a

ohraničí sa pred každým náznakom chémie chcenia. 

Nechceš.

Koniec lásky.

Iba prežívanie.

Či už nám niekto ublížil vedome alebo nevedome, krivdu cítime rovnako.

Kto je za to zodpovedný?

Človek, ktorý nám ukázal krutosť?

Alebo my sami, keď sme si vsadili na nesprávneho koňa v pretekoch, ktoré neexistujú?

Odpoveď je ešte krutejšia:

Nikto.

Je to len odbočka na životnej ceste,

ktorej cieľom je odísť s vedomím, že sme skutočne žili.

A my sa musíme rozhodnúť, akou cestou sa vydáme.

Láska a bolesť sú len biologické procesy v tele, a napriek tomu silno ovplyvňujú naše kroky životom.

V oboch prípadoch je dobré otvoriť sa a poddať pocitu.

Byť si vedomý skutočnosti a urobiť krok vpred.

☆ Nehodnoceno ☆

O autorovi

Michal Svoboda

Přihlásit se k odběru
Upozornit na
guest

0 Komentářů
Nejnovější
Nejstarší Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Velikost textu-+=
Hlasité předčítání
☆ Nehodnoceno ☆
Přidej své hodnocení

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Vzhlížíme ke hvězdám jako k modlám. Doufáme, že nám splní přání i modlitby a nevynáší nad...
alternativní
23:05 Tah štětce zaniká s poslední linkou, která prořízne papír. Jak zvláštní změna se za ...
A room that has a bunch of pictures on the wall
Všetci spia... Len ja sedím na vozíku a hľadím do tmy hľadajúc moju hviezdu. Tú hviezdu, ktorú...
Něco k zamyšlení... Kritizovat - to je usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal j...
Občas se asi každému stane, že neví, jak začít. Ať už s psaním příběhu, nebo něčeho jinéh...
Miluji podzim. Brzy ráno a pozdě večer zahalují okolí husté mlhy, přes které nevidíte ani na kro...
Podivná  to doba ...
  Občas mne udivuje, jak moc dokáží sny ovlivnit naše chování. Ne, myslím to vážně....
Někteří z nás by se dali přirovnat k popínavým rostlinám; když je zasadíte, doufáte, jak krás...
Pravda - hodnota, nebo přežitek? Paganini kdysi prohlásil: ,,Říká se, že děti, blázni a filoz...
Ten parádní pocit rozviklaného provazového mostu zbožňuji. Je to tak uklidňující pocit, když si...
Začala bych tím, že na Velikonoční pondělí, dnes, chodí koledníci, čili chlapci, i chlapi, na v...
Antoinu Saint-Exupérymu a Malému princi, díky jimž mi, mimo jiné, vstoupila vláha do očí. Had ...
Je toho tolik co říct a přitom nevím jak to popsat, jak Vám ukázat své myšlenky. Každá je jiná...
Někdy mám pocit, jako bych byla pouhou figurkou na šachovnici někoho jiného. Jistě, každý jsme fi...

Výběr žánru/díla


Ze stejného soudku

Někteří z nás by se dali přirovnat k popínavým rostlinám; když je zasadíte, doufáte, jak krás...
Podivná  to doba ...
Ten parádní pocit rozviklaného provazového mostu zbožňuji. Je to tak uklidňující pocit, když si...
Miluji podzim. Brzy ráno a pozdě večer zahalují okolí husté mlhy, přes které nevidíte ani na kro...
Jak si představuji pomáhající osobu? Rytíř v plné zbroji, který je vždy připravený osedlat sv...
Antoinu Saint-Exupérymu a Malému princi, díky jimž mi, mimo jiné, vstoupila vláha do očí. Had ...
A room that has a bunch of pictures on the wall
Všetci spia... Len ja sedím na vozíku a hľadím do tmy hľadajúc moju hviezdu. Tú hviezdu, ktorú...
Vzhlížíme ke hvězdám jako k modlám. Doufáme, že nám splní přání i modlitby a nevynáší nad...
Něco k zamyšlení... Kritizovat - to je usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal j...
Život je souhrn všech živých organismů v biosféře. Život je definován samoorganizací, životní...
Je toho tolik co říct a přitom nevím jak to popsat, jak Vám ukázat své myšlenky. Každá je jiná...
alternativní
23:05 Tah štětce zaniká s poslední linkou, která prořízne papír. Jak zvláštní změna se za ...
Začala bych tím, že na Velikonoční pondělí, dnes, chodí koledníci, čili chlapci, i chlapi, na v...
Někdy mám pocit, jako bych byla pouhou figurkou na šachovnici někoho jiného. Jistě, každý jsme fi...
Občas se asi každému stane, že neví, jak začít. Ať už s psaním příběhu, nebo něčeho jinéh...
0