Poezie

Zpověď boxera

Autor: VGd

Jen rány od života jsem v mládí dostával,
byl jsem často bit a samá modřina.
Přitom moje touha byla louka zelená.
Stal se ze mě boxer a trénink byl moje dřina.

Teď stojím na stupni vítězů,
půjdu stále výš a dolů neslezu.
Nebudu jen otloukánek a blbec,
s tím vším je teď konec.

Umím rány přijímat i rozdávat,
jsem boxer a svůj um dovedu ukázat.
Svůj život jsem si musel vyboxovat,
po zápase náš pokoj vyluxovat.

Přitom jsem toužil velké srdce mít,
dnes musím být ve střehu a soupeře nezabít.
Mozek rozbitý a pěsti již znavené,
vždy mě lákaly květy a louky zelené.

 

 

☆ Nehodnoceno ☆
Emoce?
avatar

0