Neklan mě sere neskutečným způsobem. Chodíme spolu na pivo a za děvkama, ale on ve mně přesto nevěří! Když předvedu nějaký zázrak, s přezíravým úšklebkem utrousí, že kam prý se s těmi speciálními efekty hrabu na Pixar! Nezbývá mi, než se obrnit trpělivostí. Když totiž Neklan jednou na lavičce na frýdlantském nádraží vyspával opici, učinil jsem ho nesmrtelným. Jsem zvědav, co na to řekne, až to zjistí. A jestli pak konečně uzná mou existenci.
V sobotu večer se mi nechtěně „podařilo“ vyškubnout ze zásuvky napájecí šňůru k vesmíru. Zjistil jsem to až v neděli po obědě, ale to už bylo pozdě. Takže teď musím stvořit nový kosmos. Ale už bez Země. Nebo i se Zemí, ale bez lidí. Nebo i s lidma, ale bez Čechů. Nebo i s Čechy, ale bez Miloše Zemana.
Hlasité předčítání
