„Tady, vidíte, tenhle kousek odstřihnout. … A odsud navazující kousek zpomalením prodloužit…“
Přítomní se shlukli nad střihačským pultem a střihač jimi obklopen na kotouči nadvakrát vykonal potřebné.
Sedělo.
.
.
Přičemž platí, a mnou dávno zůstalo zapamatováno pro ještě všechny příští noci mého života, že vůbec první film přijel do téhož města Teschen vlakem ze strany víceméně opačné.
Tedy nikoli od Bagdádu a předtím týden cesty od Indie – nýbrž v městě Teschen křižmo trase příštích souprav dávného Orient Expressu, tedy jednou navečer ze směru od císařské Vídně.
Necelých 10 roků za večerem sebevraždy následníka trůnu, korunního prince Rudolfa.
Jehož sedmnáctiletá milenka baronka Mary Vetserová do Cieszyna poblíž dnešní místní restaurace Venecia odjakživa patřila.
Jednoho pozdního odpoledne na začátku plískanic měsíce prosince roku 1896.
.
.
Přes všechny tehdejší vzdálenosti tedy ani ne do roka po tamté pařížské premiéře v modrém salónku místa ve filmových dějinách známého jako Grand Café na Bulváru Kapucínů.
Podle oznámení dobové reklamy tištěné švabachem ve stylu písmen obvykle používaných sazeči místní tiskárny Karl Prochasky, ony tenkrát vůbec poprvé v městě Teschen promítané ani ne minutu dlouhé filmy pocházely z lyonské továrny bratří Lurmièrů.
Zatímco promítací přístroj byl místním dobovým tiskem inzerován v novinách s německým názvem S I L E S I A jako vynalezený div Edisonův.
.
.
[ bylo pokračováno – jakož ještě někdy pokračováno i bude ]
.
Hlasité předčítání