.
.
(Tento styl, quirk, zkoumá myšlenky o vnímání a každodennosti, klade důraz na originalitu, silný intelektuální obsah a nutí k zamyšlení se nad běžnými situacemi a objekty.
Shrnuji, abych se snadněji vrátil k mým nejpůvodnějším výchozím googlovým počátkům.)
🙂
.
.
Rozhovor s umělou inteligencí
.
Vy
.
Představme si však muže, tedy antropomorfní postavu vyrytou do plochy měděné desky připravené k tisku grafickou technikou zvanou suchá jehla. Popřípadě suchá jehla, nebo také “suchá jehla“, suchá jehla, a tak dál.
V prostředí takovéto záměrné sémiotické přemíry si pouze neodpustím tázat přítomné obecenstvo, zdali se v tomto stavu rozpracovanosti základního nápadu už setkáváme se stádiem, jež by se nepříčilo nazvat oním výrazem simulakrum, respektive simulacrum, ve smyslu předchozí definice stanovené Jeanem Baudrillardem.
Pokud ještě nikoli, dopustím se kroku druhého jinak navazující otázkou:
V případě následného otisku získaného prostřednictvím příručního grafického lisu zvaného satynýrka, nebo také satinýrka, dospějeme k originálu, nebo opět už jen pouze ke kopii?
A co v případě exempláře (z) otisku dalšího?
.
Kdybychom však v této chvíli z jakéhokoli důvodu naše tázání přerušili, a jeden z předchozích výtisků tamtoho zobrazení počáteční postavy odnesli s žádoucí opatrností o půltřetího brooklynského bloku dál, dovnitř dílny provozovny s podélným nápisem XEROX na průčelí, možná bychom byli přítomni následujícímu rozhovoru mezi lékaři Dr. Chatterjeem a Dr. Marshallem, v němž Dr. Chatterjee je obsluhujícím za přepážkou a Dr. et Dr. Marshall zákazníkem.
Oba/Všichni tři profesemi psychiatři, jinak též kámoši Dr. Raleigh St. Claira, rovněž psychiatra.
Čtenářům více nežli jen známého z příběhu filmu The Royal Tenenbaums.
.
.
– Řeknu vám, že mi připadáte divný. Víceméně quirk. … Takovou dálku se sem vláčíte, a přitom u vás máte xerox hned za rohem.
– Pro účel mejho experimentu potřebuju naprosto inertní prostředí. … A navíc uvnitř s mnoha kopírkami.
– Nemusíte přece zkoušet nic složitého. Kopie je prostě kopie. … To přece dá každému psychiatrovi rozum, kolego Marshalle.
– Souhlasím. V prvním kroku je to na první pohled jasné. Z grafické desky kopie. Nic není zatajeno. Jedno plyne z druhého. Zřetelně dokumentovaný původ. … Jenomže pak jsem prošel půltřetí ulici. A jen vám to tu zaplatím, míním pokračovat dál za Hudson. Přinesený xerox nechám tady a jenom ten nový si vezmu dál. A pak třeba érem do Pittsburghu, a potom přes Boston dejme tomu do Ottawy. S pořád dalším novým nazpátek do Mexika… A bude-li to nutné, tak do Dillí nebo Kalkaty. … To by v tom byl čert, abych třeba v Pekingu neuhlídal moment, kdy se jedna xeroxová kopie bez původu změní v jedno průkazné simulakrum nemající dědečky.
Hlasité předčítání