Nakonec však Erik navrhl konečně, že se mají vydat do končin země snů a že budou držet hlídky, aby odstrašili zlé duchy a zlovolné bludičky, kdyby se snad snažili o jejich spící druhy. Grimur byl tím, kdo se přihlásil jako první a tak, zatímco Erik a Björn zavřeli svá těžká víčka, Grimur bděl a poslouchal, jak sovy střídají sokoly a vlci smutní nad Fenrirem, který trpí v okovech. Ničeho se však neudálo a po hodinách bdění se i Grimur mohl ponořit do svých snů, když jej Erik vystřídal.
Ráno, když Slunce zase začalo sílit, se Grimur probudil ze svého odpočinku. Erik a Björn se už připravovali na další cestu „Stávej, Grimure, ty ospalče. Hihihi.“ Utahoval si Björn a Erik se hned přidal: „Byl tady medvěd a na něm jel zajíc a říkal, že ho čeká turnaj v Normandii. Hehehe.“ A oba bratři se smáli a Grimur nevěřil, co se prý všechno událo, když spal.
Brzy se všichni vydali na další cestu směrem, kterým Erik a Björn ukázali a Grimur se snažil najít dalšího jelena, neboť stále nezískal parohy pro svůj lektvar. Cítil, jak mu spánek dodal sil a věřil, že když se mu podaří jelena chytit, tak s ním jistě dokáže zatřást a smést tak parohy z jeho mocného čela.
A jakoby se na něj usmálo štěstí. Erik a Björn, kteří jako vždycky šlapali vepředu před pajdavým krokem Grimurovým, se náhle zastavili a ukázali na jelena, který byl tak veliký, že Grimura napadlo, zda to není nějaký obr, o kterém ještě neslyšel, a bylo mu jasné, že ne ti předchozí, ale tento je skutečný král lesní říše. Erik a Björn říkali, že jelena naženou směrem ke Grimurovi a Grimur jej chytí do svých paží a zatřese jím. Grimur začal pochybovat a nevěděl, zda se mocnému zvířeti postavit, nebo se mu uklonit. Nakonec však přistoupil k jejich plánu.
A vskutku se brzy ozval výkřik a Erik s Björnem vyběhli ze svých úkrytů a jelen se rozeběhl vstříc náručí Grimurově a ten připraven na svou chvíli roztáhl ruce k tomu tvorovi, odhodlán k pohybu, až se jelen pokusí uhnout stranou. Jelen však sklonil svou tvář k zemi a proti Grimurovi nastavil svá obrovitánská paroží. Grimur, vstříc té obrovské moci cítil, jak mu buší srdce a pochopil, jak nepatrným je proti té síle, která se na něj řítí.
Nápad – ★★★★☆
Nápad spojit severskou mytologii s až groteskní výpravou za léčivým lektvarem je velmi osvěžující a zábavný. Motiv zlomyslných společníků, kteří si z hlavního hrdiny utahují, dodává klasickému hledání magických surovin skvělou dynamiku a lidskost. Příběh má jasný cíl a pointa s nalezeným parožím je milým, i když trochu předvídatelným, pohlazením na závěr.
Atmosféra – ★★★★☆
Autorovi se daří skvěle budovat kontrast mezi majestátním hvozdem plným mytických bytostí a komickými situacemi, do kterých se Grimur dostává. Odkazy na severské bohy a ságy působí přirozeně a krásně prohlubují pocit, že se nacházíme ve starých vikingských legendách. Emoce hlavního hrdiny, od odhodlání přes strach až po úlevu, jsou snadno uvěřitelné a čtenář s ním přirozeně sympatizuje.
Provedení – ★★★☆☆
Text má velmi dobrou slovní zásobu a čtivé tempo, ale sráží ho zbytečně dlouhá, krkolomná souvětí, která často začínají spojkou a. V dialozích působí neustálé opakování citoslovcí smíchu po čase trochu rušivě, navíc je potřeba zapracovat na shodě přísudku s podmětem a interpunkci. Nenech se tím ale vůbec odradit, protože tvůj vypravěčský styl je velmi poutavý a má obrovský potenciál.
Celkové hodnocení:
Jedná se o velmi milý a zábavný příběh, který šikovně balancuje na pomezí epické severské fantasy a odlehčené komedie. Tvá schopnost pracovat s mytologií a budovat sympatie k hlavnímu hrdinovi je obdivuhodná a dělá z textu příjemné čtení. Pokud v budoucnu zkrátíš příliš dlouhá souvětí a dáš si pozor na základní gramatiku, tvé psaní se posune na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš velký talent!