„Paráda.“
„Dostala si podklady Daniela?“ Pripojil sa k ním do debaty AJ.
„Áno, Alison mi ich práve dala.“
„Máš niečo v pláne?“
„Prečo?“
„Síce Jane nie je doma, ale ešte stále máš u nás jeden dlh s večerou.“
„Áno, chápem a súhlasím. Prímam pozvanie.“
„Super. Vážený, chvíľu ma počúvajte, stretli sme sa tu za týchto okolnosti a tak by som Vás rád všetkých pozval ku mne na večeru. Síce Jane sa jej nezúčastni pre svoj zdravotný stav, ale môžeme jej poslať video pozdrav až budeme všetci spolu. Sofi si tu autom?“
„Áno AJ.“
„Koľký sa k tebe vojdú do auta?“
„Som tu Ja, Alison a Lincy, vezmi k sebe Mitcha s Carlou a do mobilu ti posielam adresu. Vezmi ich tam a počkajte tam na mňa.“
„OK.“
„Ja vezmem Danielu.“
„Hodíš ma do hotela.“
„Jasne, vybavím kanceláriu a potom sa pre teba zastavím.“
„Super.“
„Tak panstvo vyrážame, Mitch a Carla, Sofi Vás vezme domov a ja prídem tak za dve, tri hodiny. Odveziem Danielu na hotel, zastavím sa v kancelárii a prídem aj s ňou.“
„V poriadku AJ.“
Zhlúčik ľudí sa pohol k parkovisku a do päť minút už AJ a Daniela mierili k jej hotelu. Vystúpila a keď AJ odišiel vošla dovnútra. Na recepcii si vypýtala kľúč a zložila si veci na izbe. O tri hodiny jej zavolal, že už je na ceste a o chvíľu bude pred hotelom.
„Vybavil si všetko, čo si potreboval?“ Opýtala sa len čo k nemu prisadla.
„Áno, zastavil som sa aj v nemocnici a povedali mi, že Jane už prepustili.“
„To je skvelá správa. Určite je už doma.“
„Odišla s Melánii.“
„Kto je Melánii?“
„Tá sestrička, čo nás prosila, aby sme ju nechali oddychovať.“
„Aha. Oni dve sa poznajú?“
„Myslím, že sa za ten krátky čas spriatelili.“
„A to je dobré či zlé?“
„Dobré.“
Zvyšok cesty k AJ-ovi domov viedli bežnú pracovnú konverzáciu. A keď AJ zaparkoval za domom, akosi jej nešlo do hlavy, že býva v tak malom dome. Obišli dom a tam na ňu čakalo príjemné prekvapenie. Pred domom bol prestretý dlhý stôl. Sofi s Alison naň akurát priniesli prvé misky z jedlom. O kúsok ďalej pobehovalo päť deti, z ktorých sa hneď jedno oddelilo a bežalo k ním.
„Ocko, ocko.“ Kričalo dievčatko.
AJ ho schmatol a zodvihol na ruky.
„Lili toto je moja kamarátka Daniela. Daniela toto je moja dcéra Liliana.“
„Teší ma Liliana.“ Pozdravila ju prekvapene Daniela.
„Ten chlapček v modrom tričku je Adam to je môj syn. Vyššia čiernovláska je Kiara a menšia Lolita to sú vnučky mojej domácej, ta kučierka je dcéra rodinnej známej Vivien.“ Predstavoval jej ďalšie pobehujúce deti, ako kráčali k verande.






Nápad – ★★★☆☆
Koncept tajemného dobrodince, který mění lidské osudy, je velmi milý a nese krásnou myšlenku o druhých šancích a laskavosti. Zápletky jednotlivých postav se hezky prolínají, což vytváří pocit velkého, propojeného světa. Na druhou stranu je děj místy až příliš pohádkový a naivní (např. okamžité vyřešení všech problémů penězi, Melánii operující v sanitce bez plné kvalifikace), což textu ubírá na uvěřitelnosti. Zkus příště hrdinům postavit do cesty více překážek, které budou muset překonat sami, bez zásahu zvenčí.
Atmosféra – ★★★★☆
Emoce postav dokážeš vykreslit velmi přesvědčivě, ať už jde o zoufalství dcery závislého otce, nebo o úlevu matky, která našla bezpečí pro své dítě. Text má velmi příjemnou, hřejivou a pozitivní náladu, která čtenáře snadno vtáhne a vyvolá v něm pocit naděje. Velmi dobře fungují i scény prozření a usmíření, například u Hannah, kde je přerod postavy uvěřitelný a lidský.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, plynulost děje je tvou velkou předností. Dialogy posouvají děj kupředu, i když občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací čtenáři než jako přirozená konverzace. V textu se nachází větší množství gramatických chyb (např. předložky s/z, shoda přísudku s podmětem, interpunkce) a překlepů, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost udržet čtenářovu pozornost jsou zřejmé. Zaměř se do budoucna na pilování stylistiky a text bude skvělý.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je nesmírně milým a hřejivým čtením, které připomíná moderní pohádku o tom, jak laskavost dokáže měnit svět. Máš skvělý cit pro propojování osudů různých postav a udržení čtenářovy pozornosti díky rychlému spádu událostí. Pokud zapracuješ na větší realističnosti zápletek a pečlivější korektuře textu, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš v sobě velký potenciál a tvé příběhy mají srdce!