„Áno, boli milí a láskavý.“
„A pri tom ani netušia, že nemáte kde bývať.“
„Pravda.“
„Tento spôsob vymyslel pán Bront a Alan ho za posledné roky, ešte trochu vyšperkoval. Dopriava ľuďom trochu luxusu a vyššieho spoločenského postavenia, aby sa rýchlejšie uchytili v práci alebo v tom čo chcú robiť.“
„Tak v tom prípade, aj zajtra pôjdeme týmto.“
„V poriadku slečna Melánii.“
V rozhovore im cesta späť k rezidencii ubehla oveľa rýchlejšie. Jerry zaparkoval pred hlavným vchodom a pomohol Melánii povynášať veci do izby. O pol hodinu už aj s malým Samom, ktorý ju aj po zmene vizáže okamžite spoznal usadali v spoločnosti ďalších obyvateľov domu v jedálni za stôl. S Melánii a Samom sedeli pri stole, ešte jedna postaršia pani Donna s dcérou Taylor a muž Mário v jej rokoch. Každý z nich mal svoj príbeh, ako sa sem dostal, ako veľmi sú vďačný AJ-ovi za jeho pomoc. Podanie pomocnej ruky v ťažkých časoch, keď sa im najbližší otočili chrbtom a neprejavili záujem byť nápomocný. Po večery sa Sam a Taylor išli spolu hrať do záhrady. Donna na nich dozerala, zatiaľ čo Melánii vyhľadala Alana.
„Pekný večer Alan.“ Ozvala sa za jeho chrbtom v chodbe vedľa jeho kancelárie.
„Aj Vám krásny večer sleč… Melánii. Vyzeráte úžasne.“
„Ďakujem. Chcela by som Vás o niečo poprosiť.“
„Áno? Ako Vám viem byť nápomocný?“
„Rada by som si zajtra obehala nejaké nemocnice a potrebovala by som si vytlačiť formality k tomu.“
„Ráčte za mnou sleč… Melánii.“
Naznačil jej rukou a kráčal ďalej chodbou k dverám s nápisom office. Pootvoril dvere a uviedol ju do vnútra. V miestnosti bolo niekoľko písacích stolov s počítačmi a tlačiarňami pri každom jednom. Usadla k prvému, pohla myškou a monitor pred ňou okamžite ožil. Do pol hodiny mala všetko potrebné k zajtrajšiemu dňu hotové. Vrátila sa k Donne do záhrady, chvíľu strávili rozprávaním a pozorovaním detí pri hre. Niečo pred ôsmou už ukladala Sama unaveného po celom dni do postele. Aj napriek tomu, že celý deň nič nerobila a nič dôležité nevybavila pociťovala miernu únavu no i tak sa pristihla, ako sa po sprche usmieva do zrkadla na stene.
„Takto asi vyzerá šťastný človek?“ Prebehlo jej hlavou.
Kým zaľahla znova do mäkučkej a voňavej posteli v mysli poslala obrovské ďakujem svojmu záchrancovi.
Stredajšie ráno vyskočila z postele, len čo sa slnečné lúče dotkli sklenej výplne okna. Cítila, ako v jej žilách znova koluje život a sila. Hlavu už netrápili myšlienky čo bude, ako to bude. Mohla sa plné sústrediť na svoj cieľ. Zo včerajšieho nákupu si vybrala tie najkrajšie šaty, ktoré našla. Aj Samovi prichystala čisté veci. Dvadsať minút pred podávaním raňajok ho zobudila a spoločne medzi prvými prišli do jedálne. Po raňajkách ho zaniesla znova do lienkovej miestnosti, kde už sa s bábikou na koberci hrala Taylor. Rozlúčila sa s ním a kým kráčala späť do izby pre dokumenty, ktoré si včera nachystala. Jerry už postával vedľa limuzíny pred hlavným vchodom. Niečo po deviatej sa už viezla rušnými ulicami Miami k prvej zastávke, kam si chcela podať žiadosť o prácu. Do obeda obehali, ešte ďalšie, na dvoch ju hneď pre nedostatok miesta odmietli. Okolo druhej popoludní pozvala Jerryho na malý obed k stánku, pred jej poslednou zastávkou toho dňa. Stáli na druhej strane cesty pri zábradlí oproti HCA Florida Mercy Hospital a s výhľadom na záliv si ho vychutnávali. Aj takúto poobednú hodinu tu vládol čulý ruch, každú chvíľu za ich chrbtami rozozvučala siréna prichádzajúcej alebo odchádzajúcej sanitky. Z pohody a výhľadu ich vytrhlo pískanie kolies a náraz dvoch aut. Obaja sa strhli a obzreli tým smerom. Aj keď boli nehody v Miami na minútovom poriadku, tato bola ojedinelá, keďže v okolí nemocnice bolo povinnosťou jazdiť pomalšie. Na tom všetkom bolo najhoršie, že si to odniesla jedna zo sanitiek a nepozorný vodič, ktorý ju tak nešťastne nabral, až sa sanitka prevrátila na bok a zotrvačnosťou sa kĺzala, ešte o kus ďalej. Melánii neváhala ani chvíľu, do najbližšieho koša zahodila zvyšok svojho nedojedeného obeda, podala Jerrymu kabelku, aby jej nezavadzala a rýchlim krokom sa ponáhľala na pomoc účastníkom nehody. Kým dobehla k autám, už okolo nich pobehovalo niekoľko ľudí. Zamerala sa na sanitku, keďže nepozorný vodič sedanu, aj keď otrasený už vystúpil. Vodič sanitky práve vykopával čelné sklo, aby sa z nej dostal von. Tak si to namierila k zadným dverám. Tie boli z polovice otvorené. V zadnej časti boli traja ľudia, pripútaný pacient k nosidlám zranenie neutrpel, ale dozerajúci zdravotníci bezvládne ležali. Cez trosky rozbitého skla vliezla dovnútra, ako špecialistka kontrolovala najprv jedného a potom druhého.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Koncept tajemného dobrodince, který mění lidské osudy, je velmi milý a nese krásnou myšlenku o druhých šancích a laskavosti. Zápletky jednotlivých postav se hezky prolínají, což vytváří pocit velkého, propojeného světa. Na druhou stranu je děj místy až příliš pohádkový a naivní (např. okamžité vyřešení všech problémů penězi, Melánii operující v sanitce bez plné kvalifikace), což textu ubírá na uvěřitelnosti. Zkus příště hrdinům postavit do cesty více překážek, které budou muset překonat sami, bez zásahu zvenčí.
Atmosféra – ★★★★☆
Emoce postav dokážeš vykreslit velmi přesvědčivě, ať už jde o zoufalství dcery závislého otce, nebo o úlevu matky, která našla bezpečí pro své dítě. Text má velmi příjemnou, hřejivou a pozitivní náladu, která čtenáře snadno vtáhne a vyvolá v něm pocit naděje. Velmi dobře fungují i scény prozření a usmíření, například u Hannah, kde je přerod postavy uvěřitelný a lidský.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, plynulost děje je tvou velkou předností. Dialogy posouvají děj kupředu, i když občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací čtenáři než jako přirozená konverzace. V textu se nachází větší množství gramatických chyb (např. předložky s/z, shoda přísudku s podmětem, interpunkce) a překlepů, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost udržet čtenářovu pozornost jsou zřejmé. Zaměř se do budoucna na pilování stylistiky a text bude skvělý.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je nesmírně milým a hřejivým čtením, které připomíná moderní pohádku o tom, jak laskavost dokáže měnit svět. Máš skvělý cit pro propojování osudů různých postav a udržení čtenářovy pozornosti díky rychlému spádu událostí. Pokud zapracuješ na větší realističnosti zápletek a pečlivější korektuře textu, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš v sobě velký potenciál a tvé příběhy mají srdce!