Po jedle si všetci traja, usadili do pohovky k telke. Hannah sa schúlila do klbka a hlavu si oprela o mamu sediacu vedľa nej.
„Môžeš ma hladiť po vlasoch, tak ako si ma hladila, keď som bola malá? Chýba mi to.“
Namiesto odpovede si ju pritiahla bližšie, pobozkala na líce a zaborila končeky prstov do jej vlasov. Prijemný pocit hladenia a úľava na duši, po tom čo sa vyplakala pred jedlom jej privierali viečka. Ani netušila, ako zaspala. Zobudilo ju tiché zaklopanie na dvere. Rozhliadla sa po miestnosti. Nikto tam nebol, ležala na pohovke zakrytá dekou. Len v kuchyni, cez chodbu sa svietilo a za oknami vonku, ešte stále vládla tma. Znova začula tiché zaklopanie. Zatočila sa do deky a kráčala k dverám. Keď ich otvorila, pred nimi stál Jack.
„Dobré ráno.“ Pozdravil a trochu prekvapene sa na ňu zahľadel.
„Dobré ráno, čo tu vyklopkávaš tak skoro ráno?“
„Prišiel som pre Franka, ty si jeho dcéra?“
„Dobré ránko Han. Som tu Jack, môžeme ísť.“ Ozval sa otec za jej chrbtom.
„Dobré ráno, Kam idete tak skoro?“
„Vysádzať stromčeky, tam kde ich búrka pováľala.“
„Aha.“
„Chceš ísť s nami?“ Opýtal sa otec, keď zostúpil z posledného schodu.
Prikývla
„Ale nie som nachystaná.“
„Ak to stihneš do desať minút počkáme na teba.“
„Určite stihnem.“
Stočila sa vo dverách a vybehla na poschodie. Kým zo seba zhadzovala včerajšie veci v izbe opláchla sa v kúpeľni a rýchlo na seba zo skrine vybrala veci do lesa. Obliekla sa a už schádzala dole schodiskom. Z vešiaka na seba hodila zateplenú bundu, na nohy obula pevnú obuv. Keď vyšla z dverí, Jack už sedel za volantom svojho naštartovaného pick-upu a otec ukladal na korbu náradie z kôlne.
„Som hotová môžeme vyraziť.“
„Aj ja som už skončil.“ Zložil poslednú vec z rúk do nákladového priestoru a otvoril jej dvere.
Nasadla a kým sa usádzal Frank zoznámil ich.
„Jack to je Hannah, Han to je Jack.“
„Ahoj.“ Pozdravil Jack
„Mi sme už mali tu možnosť stretnúť sa.“
„Áno, kedy?“
„Včera.“
„Tak super, môžeme vyraziť.“
Pohli sa príjazdovou cestičkou k hlavnej ceste a potom po nej asi štyridsať minút okolo jazera. Frank si jazdu vychutnával po svojom a do päť minút hlavou opretou o rám dverí tichučko odfukoval. Han sediaca uprostred sa naň tlačila, aby mal Jack pri riadení viac miesta.
„Uvoľni sa, ja nehryziem.“
„Som uvoľnená.“
„Vidím, ako sa lepíš na otca.“
„Mám sa lepiť na teba?“
„Už si niekedy sadila stromčeky?“
„Nemyslím, že je to ťažké?“
„Veď uvidíme, len si daj pozor, aby sisi nezničila manikúru.“
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Koncept tajemného dobrodince, který mění lidské osudy, je velmi milý a nese krásnou myšlenku o druhých šancích a laskavosti. Zápletky jednotlivých postav se hezky prolínají, což vytváří pocit velkého, propojeného světa. Na druhou stranu je děj místy až příliš pohádkový a naivní (např. okamžité vyřešení všech problémů penězi, Melánii operující v sanitce bez plné kvalifikace), což textu ubírá na uvěřitelnosti. Zkus příště hrdinům postavit do cesty více překážek, které budou muset překonat sami, bez zásahu zvenčí.
Atmosféra – ★★★★☆
Emoce postav dokážeš vykreslit velmi přesvědčivě, ať už jde o zoufalství dcery závislého otce, nebo o úlevu matky, která našla bezpečí pro své dítě. Text má velmi příjemnou, hřejivou a pozitivní náladu, která čtenáře snadno vtáhne a vyvolá v něm pocit naděje. Velmi dobře fungují i scény prozření a usmíření, například u Hannah, kde je přerod postavy uvěřitelný a lidský.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, plynulost děje je tvou velkou předností. Dialogy posouvají děj kupředu, i když občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací čtenáři než jako přirozená konverzace. V textu se nachází větší množství gramatických chyb (např. předložky s/z, shoda přísudku s podmětem, interpunkce) a překlepů, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost udržet čtenářovu pozornost jsou zřejmé. Zaměř se do budoucna na pilování stylistiky a text bude skvělý.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je nesmírně milým a hřejivým čtením, které připomíná moderní pohádku o tom, jak laskavost dokáže měnit svět. Máš skvělý cit pro propojování osudů různých postav a udržení čtenářovy pozornosti díky rychlému spádu událostí. Pokud zapracuješ na větší realističnosti zápletek a pečlivější korektuře textu, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš v sobě velký potenciál a tvé příběhy mají srdce!