„Vyžiadam si jej zložku a budem Vás volať ohľadne Vašej požiadavky.
„V poriadku, voláme si v pondelok dopoludnia a doriešime podrobnosti úhrady štipendia.“
„Môžem Vás poprosiť, ešte raz meno študentky, si poznačím, aby som si ju vedel vyhľadať.“
„Annie Jackson, A. N. N. I. E. J. A. C. K. S. O. N.“ Vyhláskoval AJ
„V poriadku mám, počujeme sa v pondelok a srdečná vďaka, že ste sa rozhodli aj pre našu univerzitu.“
„Ja ďakujem a teším sa na ďalšiu spoluprácu.“
AJ ukončil hovor. Jane sa naň pozerala a usmievala sa. Na salóniku sa otvorili dvere a dnu vošla Annie, aby pozbierala prázdne šálky a poháre. Jane sa aj na ňu usmiala a Annie jej úsmev opätovala. Pozrela aj na AJ-ja.
„Dobrý deň pán Bront.“
„Ahoj Annie, som AJ a Jane už poznáš, všetci nás volajú krstnými menami a bol by som rád ak by si nás tak volala aj ty.“
„Áno pán Bront, teda AJ.“
„No vidíš, že to vieš, máš veľa ľudí v salónikoch?“
„Nie, len Vás a ešte jeden salónik, je momentálne obsadený, ale všetci z neho sú na dráhe.“
„Zájdi si k ním, či sa ešte nevrátili a ak nie, pôjdeš s nami na obed a povieš nám niečo viac o sebe.“
Annie udivene pozrela na AJ-ja a na Jane.
„To ako s Vami všetkými?“
„Áno.“
„Ale, ale….?“
„Pošleme za teba nejakú náhradu z reštaurácie, pokiaľ budeme na obede, príde hore a dozrie tu na to, kým príde popoludňajšia zmena.“ Doplnila Jane.
„Vidíš problém vyriešený, tak už bež a mi sa pomaly poberieme do reštaurácie.“
Annie pozbierala veci zo stola a odišla. Osadenstvo salónika sa pomaly začalo presúvať do reštaurácie a Annie do desať minút prišla za nimi. K stolu si nechali doniesť, ešte jednu stoličku, kvôli dodatočnému pozvaniu a Annie sa pri spoločnom obede rozrozprávala o ich živote v rodine, kým ešte tvorili dokonalú rodinu aj s mamou a rovnako o ťažších chvíľach, ktoré prežívala s otcom po jej smrti a potom sama až ho odviedli policajti. AJ s Jane ju počúvali. Neskôr po obede usúdili, že spravili dobre rozhodnutie o pomoci Annie so školou. Zvyšok dňa až do večera strávili v salóniku.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Koncept tajemného dobrodince, který mění lidské osudy, je velmi milý a nese krásnou myšlenku o druhých šancích a laskavosti. Zápletky jednotlivých postav se hezky prolínají, což vytváří pocit velkého, propojeného světa. Na druhou stranu je děj místy až příliš pohádkový a naivní (např. okamžité vyřešení všech problémů penězi, Melánii operující v sanitce bez plné kvalifikace), což textu ubírá na uvěřitelnosti. Zkus příště hrdinům postavit do cesty více překážek, které budou muset překonat sami, bez zásahu zvenčí.
Atmosféra – ★★★★☆
Emoce postav dokážeš vykreslit velmi přesvědčivě, ať už jde o zoufalství dcery závislého otce, nebo o úlevu matky, která našla bezpečí pro své dítě. Text má velmi příjemnou, hřejivou a pozitivní náladu, která čtenáře snadno vtáhne a vyvolá v něm pocit naděje. Velmi dobře fungují i scény prozření a usmíření, například u Hannah, kde je přerod postavy uvěřitelný a lidský.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, plynulost děje je tvou velkou předností. Dialogy posouvají děj kupředu, i když občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací čtenáři než jako přirozená konverzace. V textu se nachází větší množství gramatických chyb (např. předložky s/z, shoda přísudku s podmětem, interpunkce) a překlepů, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost udržet čtenářovu pozornost jsou zřejmé. Zaměř se do budoucna na pilování stylistiky a text bude skvělý.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je nesmírně milým a hřejivým čtením, které připomíná moderní pohádku o tom, jak laskavost dokáže měnit svět. Máš skvělý cit pro propojování osudů různých postav a udržení čtenářovy pozornosti díky rychlému spádu událostí. Pokud zapracuješ na větší realističnosti zápletek a pečlivější korektuře textu, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš v sobě velký potenciál a tvé příběhy mají srdce!