„O dve minúty je tu.“
„Čím pôjdeme?“
„Mojím obľúbeným autom.“
Spoza rohu sa vynorila limuzína a zaparkovala priamo pred nimi.
„Týmto?“ Prekvapene na ňu zazerala Jane.
„Moje obľúbené.“
Kráčali dole schodmi a Jerry im otvoril dvere.
„Ďakujem Jerry.“
„Nie je zač Melánii, tak kam Vás odveziem?“
„Jane ti dá adresu.“
Len čo usadli Jane nadiktovala, kam ma Jerry ísť. O tridsať minút už schádzali na štrkovú príjazdovú cestu k domu. Keď zaparkoval, rýchlo sa ponáhľal otvoriť dvere posádke. Zo zadných dverí najskôr vyskočil malý Sam a rozbehol sa k domu. Cez okienko si všimol pobehujúce deti a najskôr nechcel zmeškať žiadnu zábavu. Melánii sa ho ani nesnažila zastaviť, aj tak by ju nepočúvol a tak trochu rátala s tým, že sa chvíľu zdrží aj tu. Ďalšia vystúpila Jane a namierila si to priamo k AJ-ovi, ktorý na ňu už čakal na rohu. Posledná vystúpila Melánii a ostala stáť pri aute. Presne vedela s kým sa Jane rozpráva. Dala im chvíľu na zvítanie.
„AJ, môžeš na chvíľku, tento mladík ti chce niečo povedať.“
„Hneď som pri Vás.“ Odpovedal Melánii a niečo, ešte povedal Jane.
„Jerry máš príležitosť sa AJ-ovi osobne poďakovať.“ Postrčila ho Melánii oproti prichádzajúcemu AJ-ovi.
„Čo?“ Melánii, ty si sa zbláznila.
„Tvoje čakanie sa vyplatilo.“
„Áno?“ Opýtal sa AJ, keď pristúpil k ním.
„Pán Bront… .“ Ozval sa nesmelo Jerry.
„Som AJ.“
„AJ? Aha jasne pán Bront, teda AJ.“
„Už sa vykokci Jerry.“ Posmeľovala ho Melánii.
„Ja, ja chcem sa Vám, teda tebe veľmi, veľmi poďakovať za pomoc.“
„To je v poriadku Jerry. Nestojte tu, poďte ďalej za ostatnými.“
Otočil sa a kráčal preč od nich. Melánii a Jerry na seba udivene pozreli a pustili sa za ním. Obišli dom a keď vyšli spoza rohu zbadali pred ním dlhý stôl plný jedla. Okolo posedávalo zo dvanásť ľudí, všetci sa usmievali jeden na druhého a hlasno debatovali. Napravo od stola bol menší stôl a pri ňom už sedel Sam a ďalšie deti, ktoré nepoznala. AJ zastal uprostred dĺžky stola a nahlas prehovoril, aby na seba upútal pozornosť prítomných.
„Vážený, vážený. Venujte mi na chvíľu pozornosť.“ Napriahol ruku a naznačil Jane, aby prišla k nemu.
Počkal, kým k nemu podišla a pokračoval, len čo dáv za stolom stíchol a zameral pozornosť na neho a pokračoval.
„Nový rok, je aj novým začiatkom. Začiatkom nových vecí, pre mňa a Jane, novej rodiny, novej lásky. Som nesmierne šťastný, že dnes tu pri mne v túto chvíľu je aj ona spolu so svojou rodinou. Naši spoločný priatelia, ale aj priatelia každého z nás. Ktorý sú pre nás taktiež, ako rodina a stále prichádzajú nový. Dovoľte mi medzi nami privítať Melánii s jej synom Samom, Melánii sa starala o Jane v nemocnici a Jerryho, ktorý ich priviezol.“
Melánii aj Jerry sediacim na pozdrav zamávali, o chvíľu im priniesli stoličky a keď sa všetci okolo stola trochu poposúvali Carmen im nachystala príbor a prestieranie. Jane ju po večeri zoznámila so všetkými babami, ktoré za ňou boli v nemocnici vrátane Danieli. Carmen ju zase zoznámila so svojou dcérou Kiarov, ktorá rovnako pracuje na pohotovosti, inej nemocnice. Kiara jej predstavila aj svoje dcéry Kiaru a mladšiu Lolitu. Aj napriek pociťujúcej únave Melánii, vydržala kým sa nad nich nezniesla tma. Nakoniec sa rozlúčili a Jerry ich zaviezol domov aj keď to bolo dosť po večierke.
Hlasité předčítání
Nápad – ★★★☆☆
Koncept tajemného dobrodince, který mění lidské osudy, je velmi milý a nese krásnou myšlenku o druhých šancích a laskavosti. Zápletky jednotlivých postav se hezky prolínají, což vytváří pocit velkého, propojeného světa. Na druhou stranu je děj místy až příliš pohádkový a naivní (např. okamžité vyřešení všech problémů penězi, Melánii operující v sanitce bez plné kvalifikace), což textu ubírá na uvěřitelnosti. Zkus příště hrdinům postavit do cesty více překážek, které budou muset překonat sami, bez zásahu zvenčí.
Atmosféra – ★★★★☆
Emoce postav dokážeš vykreslit velmi přesvědčivě, ať už jde o zoufalství dcery závislého otce, nebo o úlevu matky, která našla bezpečí pro své dítě. Text má velmi příjemnou, hřejivou a pozitivní náladu, která čtenáře snadno vtáhne a vyvolá v něm pocit naděje. Velmi dobře fungují i scény prozření a usmíření, například u Hannah, kde je přerod postavy uvěřitelný a lidský.
Provedení – ★★★☆☆
Příběh má velmi svižné tempo a čte se jedním dechem, plynulost děje je tvou velkou předností. Dialogy posouvají děj kupředu, i když občas působí trochu strojeně a slouží spíše k předávání informací čtenáři než jako přirozená konverzace. V textu se nachází větší množství gramatických chyb (např. předložky s/z, shoda přísudku s podmětem, interpunkce) a překlepů, ale nenech se tím odradit, protože tvůj vypravěčský talent a schopnost udržet čtenářovu pozornost jsou zřejmé. Zaměř se do budoucna na pilování stylistiky a text bude skvělý.
Celkové hodnocení:
Tvé dílo je nesmírně milým a hřejivým čtením, které připomíná moderní pohádku o tom, jak laskavost dokáže měnit svět. Máš skvělý cit pro propojování osudů různých postav a udržení čtenářovy pozornosti díky rychlému spádu událostí. Pokud zapracuješ na větší realističnosti zápletek a pečlivější korektuře textu, posuneš své psaní na úplně novou úroveň. Jen tak dál, máš v sobě velký potenciál a tvé příběhy mají srdce!